Pozdější kníže Jaromír se v rodu Přemyslovců narodil knížeti Boleslavovi II. a jeho manželce Emmě. Byl jejich třetím synem a svůj pověstný kalich hořkosti si vypil skutečně až do samého dna, a to vinou jeho starších bratrů Boleslava III. Ryšavého a Oldřicha, kteří mladšího sourozence skutečně nešetřili.
Proč jej Boleslav týral?
Boleslav III. Ryšavý se nedočkal následníka, tedy syna, a proto se záhy začal obávat toho, že by se o trůn (a to i násilnou cestou) mohl přihlásit některý z jeho bratrů. A protože bylo podle jeho rozhodnutí nejlepší obranou proti takovému kroku preventivní opatření, nechal svého bratra Jaromíra pro jistotu vykastrovat. Tak si zajistil, že i on, stejně jako sám Boleslav, zůstane bez následníků.
Ale ani toho nebylo dost a ubohý Jaromír měl ve svém životě trpět ještě hodně. Ostatně stejně jako k Jaromírovi, zachoval se Boleslav velmi nebratrsky také k dalšímu svému sourozenci Oldřichovi, kterého se pokusil dát rovnou zabít. Akce se ale nepodařila.
Rodina prchá
Před krutým bratrem a nejstarším synem zbytek rodiny včetně jeho matky pro jistotu uprchl pod ochranu vévody Jindřicha II. Bavorského, kde se cítili v bezpečí. Pak ale přišla krize českého státu a se zemí to opravdu nevypadalo dobře. V tu chvíli se i lidem naplno ukázalo, jaký byl Boleslav III. panovník. Právě on totiž z Čech utekl. Vlády se na několik měsíců ujal kníže Vladivoj, ale jeho úspěchy nejsou nikterak zářné. Na knížecí stolec proto nastoupil právě Jaromír. Jenže ani to nemělo být nadlouho.
Návrat Boleslava III.
Díky polskému králi Boleslavu Chrabrému se ale Boleslav III. na svůj trůn přece jen vrátil, i když na chvíli. I za několik měsíců ale stihl nechat povraždit nespočet lidí, kteří měli údajně stát na straně jeho bratra, a to včetně svého zetě z rodu Vršovců. Tomu prý sám dokonce rozpůlil lebku. Takového tchána by si nikdo nepřál... Následně byl ale svržen a titul českého knížete patří opět Jaromírovi.
Moc hodný kníže
Kníže Jaromír nebyl pro svůj úřad právě tou pravou osobností. Jeho mírnost a snad i nerozhodnost jej připravila o Moravu a dovolil také, aby na něj měl stále větší vliv římský císař. Patrně ne příliš z vlastní vůle se tak musel spolu s ním účastnit bojů s Boleslavem Chrabrým.
Další bratr ve hře
Na knížecím stolci si Jaromír pobyl od roku 1004 jen osm let. Potom přišla další sourozenecká rána, tentokrát od Oldřicha. Jaromír se proto pokusil o návrat pod ochranu Jindřicha II. Bavorského, kde pobývali před lety právě spolu s Oldřichem a matkou. Jindřich byl ale tentokrát už jiného názoru a Jaromíra zatkl, dokonce jej vydal do rukou bratra Oldřicha. Ten jej na více než dvacet let uvěznil, a to až do roku 1033, kdy se na několik měsíců Jaromír opět ujal (na příkaz císaře Konráda) vlády, když byl Oldřich v té době vězněn v Řezně.
Další rána pro Jaromíra
Tragédii dokonalo propuštění Oldřicha z vězení. Ten se samozřejmě ihned vrací na knížecí stolec a bratra nechal znovu zajmout a uvěznit v Lysé. Pro dokonání své pomsty jej nechal navíc oslepit. I přesto se měl Jaromír ještě na pár měsíců ujmout vlády, a to po smrti Oldřicha, tedy na konci roku 1034. Tehdy přijel do Prahy a kromě účasti na bratrově pohřbu převzal znovu vládu. Nebylo možné jinak, než aby ji po několika týdnech opět odevzdal, tentokrát do rukou Oldřichova syna. Při této příležitosti se ale poměrně nevybíravě opřel do rodu Vršovců, které označil za škůdce národa. A tím si v podstatě podepsal rozsudek smrti.
Smrt na prevétu
Aby té potupy v Jaromírově životě nebylo málo, ani smrt jej nezastihla na šlechticky důstojném místě. Jeho vrah jej střelil v okamžiku, kdy kníže seděl tam, kam i šlechtici chodili sami, tedy na toaletě, dříve prevétu. V bolestech umíral následující tři dny a smrt tak byla doslova vysvobozením z jeho smutného života, plného intrik, bojů s bratry a nepřízně osudu.
Rodinka k pohledání
Jak je vidět, přemyslovští bratři v té době nebyli právě soudržná a milující se rodinka. Jen se v současné době většinou zabýváme více hrdinskými činy a vítěznými bitvami než obyčejným životem a utrpením těch, kteří se na výsluní nedostali a jejichž osudy byly stejně šílené, jako v případě těchto tří bratrů, z nichž byl Jaromír zjevně ten nejmírnější, a tak si také musel svůj osud dožít v hrůze a bolesti.
