Invaze na Ukrajinu logicky vzbuzuje otázky o duševním stavu Vladimira Putina. Přesto si lze jen těžko představit, že by se současné Rusko pustilo do přímého střetu s USA. Byť by se v kontextu dějin mohlo zdát, že je toto místo na mapě bude přitahovat a šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin dokonce veřejně vyhrožoval, že si Rusko vezme území zpět. Věrný Putinův patolízal měl ve svých šílených prohlášeních podporu šéfa Kremlu. Je tedy zajímavé podívat se na to, proč Rusko vůbec předalo tento bohatý kraj bez boje a výrazně pod cenou.
Rusové se tam moc nehrnuli
Je paradoxem dějin, že právě Krymská válka v polovině 19. století vedla cara Alexandra II. k myšlence o prodeji Aljašky do rukou Spojených států amerických. Přítomnost Ruska se datuje na první polovinu sedmnáctého století, ale nejednalo se o žádné velké zástupy lidí. Nehostinné podmínky je lákaly hlavně kvůli lovu zvířat a zpracování jejich vzácné kožešiny. Vzhledem k tomu, jak těžké bylo pro lidi na těchto místech přežít a zároveň docházelo k vážnému úbytku zvěře, byl car rozhodnut.
Peníze se mnohokrát zhodnotily
Americké veřejné mínění bylo rozděleno na dva protinázory. Jedni kvitovali, že získali 1 500 000 km² nového území, které může sloužit jako základna pro obchod s Asií. Na druhé straně se ozýval hlas nespokojenosti, že si USA za miliony koupila pouze ledárny. To ovšem nikdo ještě netušil, co se bude odehrávat na Klondiku na konci 19. století.
V době prodeje byla Aljaška pro Rusy přítěží, kam zaslaný dopis z Petrohradu cestoval téměř dva roky. Místo, které bylo zajímavé čistě z hlediska území a polohy, negenerovalo žádný zisk. Obchod s USA byl tedy přirozené vítán. Ministr zahraničí USA William Seward sepsal smlouvu s ruským diplomatem Eduardem de Stoecklem. Částa 7,2 milionů dolarů se zdála být pro veřejnost přemrštěná, ale v kontextu toho, jaké nerostné bohatství Aljaška v následujících letech odhalila, se jednalo o almužnu.
Úplatky v kongresu
Zmíněný ruský diplomat ovšem neměl jednoduchou práci. Aby se koupě Aljašky uskutečnila, musel podplácet kongresmany USA, kteří o koupi nejevili zájem. Na údajné úplatky Rusko vyčlenilo 160 tisíc dolarů. Sám diplomat Stoeckl získal za prodej od cara prémie a doživotní rentu.
V posledních letech také samozřejmě vzniklo několik konspiračních teorií z ruské strany, které chtěly celý prodej zpochybnit. Jedna verze hovoří, že loď se zmíněnými penězi se potopila na cestě do Ruska a že celá suma tak nikdy nebyla zaplacena. V kontextu současného konfliktu na Ukrajině je podobně mystifikační rétorika z Ruska zcela běžnou součástí komunikace. Nebylo by se tak čemu divit, kdyby v budoucnu Aljaška na mezinárodní politické úrovni fungovala jako rozbuška dalšího nepříjemného válečného konfliktu.
Spojeným státům se nakonec koupě Aljašky vrátila celkem 425krát! Naleziště zlata, ropy a mědi prostě musí Rusku působit vrásky i dnes. Kdyby se tak Putina někdo zeptal, jestli ho více mrzí ztráta Ukrajiny nebo Aljašky, je možné, že zmíní onu tehdy "bezcennou" ledárnu v Severní Americe.
Zdroje: Moscow Times, Česká televize, Prima Zoom
KAM DÁL: Norové mají Amundsena, Češi zase Eskymo Welzla. Dobrodruh se stal předobrazem Járy Cimrmana.
