Homo habilis, Homo rudolfensis, Homo erectus, Homo antecessor, Homo heidelbergensis, Homo naledi, Homo floresiensis a Homo neanderthalensis. Navíc je pravděpodobné, že další členové skupiny Homo v blízké budoucnosti přibudou. Stejně tak denisované, o kterých se stále vedou spory, a nesmíme samozřejmě zapomínat ani na druhy, které věda dosud neobjevila.
Druhy se křížily mezi sebou
Docela početná rodina, co říkáte? Všichni kromě Homo sapiens vyhynuli, ale existovalo mnoho míst, kde svět sdílelo několik lidských druhů. S některými jsme se dokonce křížili – a zdaleka to nebyl vztah na jednu noc.
Je důležité mít na paměti, že žádný z uvedených druhů se nevyvinul přímo jeden od druhého v jakési lineární evoluci. Homo erectus se jednoho dne neproměnil v Homo sapiens jako nějaký pokémon. Naopak. Lidský rodokmen je chaotický, hluboce propletený a složitý – nemluvě o tom, že je plný mezer kvůli neúplným fosilním záznamům. Přesto toho víme docela hodně o některých druzích Homo, které putovaly po planetě během posledních několika milionů let.
Homo habilis
Je nejstarším známým členem rodu Homo, vyvinul se před více než 2,4 milionu lety. Fosílie byly objeveny v dnešní Tanzanii, Keni, Etiopii a Jižní Africe, což naznačuje, že kdysi žil ve významné části východní a jižní Afriky.
Homo habilis je klíčovou postavou v příběhu evoluce hominidů, protože jeho mozek byl větší než u ostatních lidoopů, což znamenalo významný milník ve vývoji komplexního chování. Jeho zástupci byli zručnými výrobci kamenných nástrojů, uměli zpracovat kameny do „lámaných vloček“, které bylo možné použít jako čepele.
Většina výzkumníků se domnívá, že Homo habilis byl dvounohý a chodil vzpřímeně, ačkoliv by podle našich měřítek vypadal dost jako opice. Poté, co tento průkopnický druh dorazil na scénu, se lidská evoluce zrychlila – z důvodů, které zůstávají nejasné.
Homo rudolfensis
První známé pozůstatky Homo rudolfensis byly objeveny v roce 1972 podél jezera Turkana ve východní Keni. Tento druh žil před 2,4 až 1,8 milionu let, přibližně ve stejné době jako Homo habilis v podobných částech Afriky.
Anatomicky vzato byl také relativně podobný Homo habilis, ačkoli fosilní důkazy ukazují, že tento druh měl výrazně větší lebku. Tato podobnost vedla k debatám mezi paleoantropology o klasifikaci a evolučních vztazích těchto raných hominidů.
Homo erectus
Homo erectus je pravděpodobně jedním z nejvýznamnějších a nejúspěšnějších hominidů, kteří kdy žili. Je to nepochybně nejdéle přežívající hominid, přičemž důkazy ukazují, že tento druh žil před přibližně 1,89 milionu až 110 000 lety. Jen tak mimochodem, moderní lidé tu jsou pouze 200 000 až 300 000 let.
Homo erectus je první známý hominid, který migroval z Afriky. Díky tomu se rozšířil a fosílie ukazují, že tento druh pokryl Afriku, Asii a Evropu. Také se zdá, že šlo o první předky, kteří ovládali oheň. Většina nalezených exemplářů však vykazuje známky lidského těla, jako jsou protáhlé nohy a kratší ruce ve srovnání s trupem.
Homo antecessor
Žil v Evropě asi před 800 000 až 1,2 milionu let. Po prvním objevení pozůstatků těchto hominidů v jeskyni Gran Dolina ve Španělsku v roce 1994 byli formálně popsáni jako poslední společný předek moderních lidí a neandertálců. Pozdější práce ukázaly, že tomu tak nebylo, i když jsou možná odnoží hominidů, která vznikla těsně před rozkolem mezi moderními lidmi a neandertálci.
Homo heidelbergensis
Fosílie ukazují, že Homo heidelbergensis žil přibližně před 700 000 až 200 000 lety v Africe, Evropě a možná i v Asii. Tento druh měl směs rysů pozorovaných jak u dřívějších hominidů, jako je Homo erectus, tak u pozdějších druhů, jako je Homo sapiens. Byli to všestranní hominidé, kteří měli relativně velký mozek, uměli vytvářet sofistikované nástroje a obývali různorodá prostředí.
Homo naledi
Jeden z novějších přírůstků do rodiny, pozůstatky Homo naledi, byl poprvé objeven v roce 2013 při průzkumu jeskynního systému Rising Star Cave v kolébce lidstva v Jižní Africe. Práce naznačují, že měl relativně malý mozek. Datování však odhalilo, že se překrývá s Homo sapiens.
Tento druh se stal jedním z nejkontroverznějších. Jak je podrobně popsáno v dokumentu Netflixu, jeskyně Rising Star Cave obsahuje skalní umění a zdobené hroby, o kterých někteří tvrdili, že je vytvořil Homo naledi. Nálezy naznačují, že zde žijící druhy pohřbívaly své mrtvé, tedy měly pokročilou emoční inteligenci. Toto tvrzení je pozoruhodné, protože Homo naledi neměl o moc větší mozek než šimpanz.
Homo floresiensis
Je jedním z nejunikátnějších hominidů. Tento druh, přezdívaný „hobit“, byl vysoký něco málo přes 1 metr a měl malinký mozek. Nenechte se však jeho malým vzrůstem zmást. Žil na indonéském ostrově Flores před pouhými 100 000 až 50 000 lety, dokud do této oblasti nepřišli moderní lidé. To znamená, že existuje šance, že jsme si na tomto druhu pochutnali.
Někteří antropologové spekulovali, že by Homo floresiensis mohl stále žít na malém indonéském ostrově, na základě lidových příběhů domorodého kmene Lio. To je však dost divoké tvrzení, které je spíš z říše sci-fi.
Homo neanderthalensis
Neandertálci jsou tak trochu „sesterský druh“ Homo sapiens. Geneticky jsme na 99,7 procent identičtí a je naprosto jasné, že mezi druhy znovu a znovu docházelo k nekontrolovatelnému křížení. V minulých letech byli neandertálci často zobrazováni jako těžkopádní „jeskynní lidé“. Rostoucí důkazy však ukazují, že byli umělečtí, přizpůsobiví a vysoce inteligentní.
Vymřeli asi před 40 000 lety z důvodů, o kterých vědci horlivě diskutují. Někteří antropologové se domnívají, že za tím mohla být změna klimatu nebo vypuknutí nemoci, zatímco jiní připisují vinu Homo sapiens. Někteří dokonce tvrdí, že zánik neandertálců mohla způsobit genocida.
Homo sapiens
Etymologicky jejich jméno znamená „moudrý muž“ nebo „vědomý muž“, což je docela arogantní vzhledem k tomu, že toto jméno si moderní člověk sám vytvořil. Druh se objevil asi před 300 000 až 200 000 lety, ale až před 100 000 lety se jeho mozek vyvinul tak, jak ho mají dnešní lidé.
Homo sapiens se poprvé objevili v Africe a poté osídlili všechny kontinenty Země. Jsou jediným žijícím členem rodu Homo. Jsou přizpůsobiví, kreativní, inteligentní, sociální, vysoce soutěživí a mají potenciál být zuřivě agresivní. Tato neobvyklá směs vlastností znamená, že Homo sapiens má poněkud paradoxní povahu. I když jeho příslušníci dosáhli úžasných kulturních úspěchů a velkého technologického pokroku, jsou zmítáni konflikty uvnitř vlastního druhu a čelí vážným výzvám, pokud jde o jejich dopad na životní prostředí.
Zdroje: iflscience.com, ucl.ac.uk, genome.gov, humanorigins.si.edu
KAM DÁL: Mír na Ukrajině není možný, říká generál Šedivý. Evropu čekají změny, dotknou se i Čechů.
