Osmičlenná posádka v bombardéru B – 52 Stratofortress hlídkovala nad městem Goldsboro v Severní Carolině. Uvnitř bombardéru byly termonukleární bomby Mark 39, z nichž každá mohla vybuchnout silou 3,8 milionu tun TNT. Takový výbuch mohl zabít všechny v okruhu 20 kilometrů.
K bombardéru se pomalu přiblížil tanker, který měl za letu přečerpávat palivo. Jenže proces musel být přerušen. Z bombardéru začalo záhadně unikat palivo, posádce se příčinu nepodařilo zjistit. A bylo hůř. Nad bombardérem piloti ztratili kontrolu, nakonec musela celá posádka vyskočit ven, tři muži při tom zahynuli. Stalo se ale něco ještě horšího – obě bomby se samy uvolnily a vypadly z pumovnice.
Atomová bomba na stromě
Jedna z nich se snášela na padáku a zachytila se na stromě, padák druhé se však neotevřel. Byly to nejhorší vteřiny v dějinách státu Severní Karolina, byť to nikdo z obyvatel nevěděl. Bomba nevybuchla a dopadla kamsi do bažin, kde se rozpadla na kusy.
Přivolaní experti a pyrotechnici měli před sebou složitý úkol. První bomba byla celkem lehce sundána ze stromu a odvezena na nákladním voze do bezpečí. S druhým kouskem v bažině to bylo horší. Bomba nevybuchla, přestože se aktivovalo šest kroků ze sedmi. Zbýval jediný poslední a došlo by k explozi. Bylo to děsivé, když pyrotechnici nalezli spínač, který byl odjištěný. Všichni mohli být okamžitě mrtví, nikdo netušil, proč vlastně nedošlo k inicializaci posledního kroku.
Ke katastrofě chyběly milimetry
Později se zjistilo, že šlo o neuvěřitelnou náhodu, kdy se dva poslední dráty prostě nespojily. Chyběly milimetry a mohlo dojít k absolutní apokalypse. „Kdyby zařízení explodovalo, smrtící spad by se mohl usadit nad Washingtonem, Baltimorem, Filadelfií a až na severu New Yorku - což by ohrozilo životy milionů lidí," uvádí se v článku Eda Pilkingtona v deníku The Guardian z roku 2013. Dva malé drátky rozhodly o tom, že se tak nestalo.
Jádro se nikdy nenašlo
Zatímco bombu ze stromu se podařilo získat celou, bomba z bažiny se rozpadla a její jádro zmizelo a nikdy se nenašlo, protože se mohlo zarýt hluboko do bahna. Předpokládá se, že zmizelé sekundární jádro je vyrobeno převážně z uranu 238 a z vysoce obohaceného uranu 235 neboli HEU, který je vhodný pro výrobu zbraní a je klíčovou složkou tradičních atomových bomb. Jádro stále leží někde pod bahnitou zemí. Armáda jakékoliv akce na jeho získání dávno ukončila a operace je tak považována za uzavřenou s tím, že jaderný materiál prostě zmizel. Každopádně je 24. leden roku 1961 jedním z nejšťastnějších dnů v dějinách Spojených států. Bohužel se neslaví, protože armáda celou věc dlouho držela pod pokličkou a ani dnes není příliš nadšená z toho, že se o události píše.
Zdroj: businessinsider.com
KAM DÁL: Vytvořil atomovou bombu a bál se o osud lidstva.
