Ani se nechce věřit, že muži obdivovaná tanečnice a kurtizána někdy žila běžným rodinným životem s manželem a dětmi. Život Margarethy Geertruidy Zelleové by se zřejmě ubíral jiným směrem, kdyby se ve svých 18 letech neprovdala za kapitána nizozemské armády Rudolpha MacLeoda, který byl o celých dvacet let starší než ona. Doma v Nizozemí ji nic nedrželo. Otec jako kloboučník zkrachoval a matka zemřela.
Manželství se jevilo jako vysvobození ze stereotypu života, protože společně se svým mužem odcestovala na Jávu a Sumatru. Zde porodila své dvě děti, syna a dceru. Bohužel o syna v jeho pěti letech za záhadných okolností přišla. Manželství se jí nevyvedlo, s mužem si nerozuměla. Své pravděpodobně udělal velký věkový rozdíl mezi manžely. Dcera zůstala po rozvodu v péči otce a Margaretha se ve svých dvaceti šesti letech vrátila do Evropy.
Nový život jako tanečnice a kurtizána
Zde však vyvstal problém, čím se živit. Nakonec to Margaretha vyřešila po svém. Využila své krásy i pohybového nadání a pustila se na dráhu profesionální orientální tanečnice. Vystupovat začala pod pseudonymem Mata Hari, což v malajštině znamená "oko nového svítání", a to nejprve v Paříži, následně i doma v Nizozemí. Exotické tance byly mezi smetánkou oblíbené, nebyl tedy pro ni problém se prosadit. S muži to uměla a ti rádi propadli jejímu kouzlu, takže ani povolání kurtizány nedalo na sebe dlouho čekat. Každá koruna se hodila.
Aby působila zajímavěji, přikrášlila si Mata Hari poněkud svůj osud tím, že se vydávala za dceru vznešeného indického bráhmana, kterou ve 13 letech unesl mladý anglický důstojník, aby se s ní mohl oženit.
Dvojí hra se nevyplácí
Zlom v jejím životě znamenala první světová válka. Mládí se jí nenávratně vzdalovalo a pomalu se blížila čtyřicítka. Její krása sice byla stále uhrančivá, ale bylo třeba myslet na budoucnost, až nebude moci Mata Hari tančit. V Nizozemí se seznámila s agentem Karlem Kramerem, který ji nabídl spolupráci pro německou rozvědku za 20 000 franků. Mata Hari volání tolika peněz neodolala.
V Paříži potkala kapitána francouzské tajné služby Ladouxe, který jí také předložil návrh, aby pracovala jako agentka, tentokrát však pro Francouze. Vedle tančení stihla tedy Mata Hari působit ještě v roli vyzvědačky. Práce se jí úspěšně dařila na dvě strany do doby, než se v roce 1917 dostala do francouzských rukou šifra, která ji prozradila.
S hrdostí na popraviště
Vyšetřování pro Matu Hari nevypadalo dobře. Snad kvůli své naivitě, snad i proto, že Francouzi potřebovali obětního beránka, kterým by vzpurným vojákům dali najevo, že se se zrádci armáda nemazlí, byla Mata Hari usvědčena ze špionáže, podílu na smrti 50 000 vojáků a odsouzena k trestu smrti.
Před dvanáctičlennou popravčí četu u zámku Vincennes předstoupila dne 15. října 1917 hrdě se vztyčenou hlavou v elegantním modrém kostýmku. Dokonce ještě stihla poslat vzdušný polibek vojákům, kteří ji měli za chvíli zabít. Jen 3 z 12 střel ji opravdu zasáhly a způsobily smrtelná zranění. Osud Maty Hari byl definitivně zpečetěn.
I dnes působí její život romanticky. Není tedy divu, že se stal inspirací pro filmy nebo seriál. Jedná se totiž o divácky vděčné téma lásky a exotiky.
