Největší rozkvět antických olympijských her, které se hrály už od 8. století př. n. l., byl v 5. století př. n. l. O století později závodili na hrách profesionálové a od 3. století př. n. l. se her zúčastnili i závodníci, kteří nebyli původem z Řecka, ale pocházeli z Egypta, Malé Asie nebo Sýrie. Když Římané ovládli Řecko, došlo k úpadku olympijských her a Řekové se jich účastnili už v menšině.
Sochy v Olympii byly zbourány
Definitivní konec olympijských her přišel ve 4. století našeho letopočtu. V té době jako hlavní náboženství v Římské říši bylo křesťanství, které se proti antickým hrám jakožto pohanským ostře vymezovalo. Hry nakonec byly úplně zakázány a všechny budovy a sochy v Olympii, jež měly souvislost se hrami, byly z příkazu císaře zbourány. Zemětřesení o století později pak dílo zkázy dokončilo.
Stovky let se na olympijské hry zcela zapomnělo. Svět měl jiné starosti a pěstování sportu a kultury těla šlo úplně stranou. Teprve s renesancí, jež se zhlédla v antice a jejích humanistických myšlenkách, se ve 14. a 15. století objevují nesmělé krůčky k tomu, aby olympijské hry vzešly z popela. V Itálii na univerzitě v Padově vyhlásili právo muže na cvičení a v Mantově byla dokonce založena tělocvičná škola.
Doverské olympijské hry
Jako první s novodobými olympijskými hrami nejspíš přišli v oblasti Cotswolds v Anglii někdy okolo roku 1612. Dokonce tedy dříve, než to napadlo Pierre de Coubertin na konci 19. století. Zdejší místní právník Robert Dover se souhlasem krále Jakuba uspořádal na svém venkovském panství sportovní Doverské hry, jichž se zúčastnily všechny společenské třídy. Nosným motivem her tedy bylo spojit bohaté i chudé - od rolníků až po šlechtu. Robert Dover zároveň věřil, že fyzické cvičení je nezbytné pro obranu království.
V přírodním amfiteátru v místě zvaném Dover´s Hill nad městem Chipping Campden v hrabství Gloucestershire byla každoročně postavená dřevěná stavba, tzv. Dover Castle a stánky s občerstvením. Malá děla vypálila salvy na znamení začátku her. Sám Robert Dover byl předsedou her, svátečně ustrojený v kabátě a v klobouku s peřím, které mu věnoval sám král Jakub. Poznávacím znamením zúčastněných se staly žluté stuhy připnuté na kloboucích nebo na paži. Pro vítěze sportovního klání pak byly připraveny stříbrné trofeje.
Protože na počátku 17. století ještě byly přenosné hodiny velice vzácné, nejsou z té doby zaznamenány žádné rekordy nebo výkony sportovců. Současně vedle sportovního zápolení se hrály se svolením krále Jakuba šachy nebo karetní hry, a to v případě nepříznivého počasí. Hry obvykle skončily velkolepým ohňostrojem nad Dover Castle. Tradice těchto her se udržela až do vypuknutí občanské války v Anglii v roce 1642.
Pokus o obnovení Doverských her
V období restaurace okolo roku 1660 došlo k prvnímu pokusu o obnovení olympijských her v Cotswolds. Avšak po smrti jejich tvůrce Roberta Dovera se spíše změnily jen v další vesnickou zábavu spojenou s popíjením alkoholu. Přesto se v jejich pořádání nadále pokračovalo až do 19. století.
Druhé oživení her v Cotswolds přišlo až v roce 1951, kdy se opět začaly nepravidelně Doverské hry pořádat. Od roku 1966 se konají každým rokem a dovedou přilákat tisíce návštěvníků. V roce 2012 Britská olympijská asociace uznala Doverské hry jako počátek britských olympijských her.
