Tajné vysílání rozhlasu z kostela. Během Pražského povstání se stěhovalo, když se bojovalo

Husův sbor na Vinohradech
Zobrazit fotogalerii (4)
 

Boj o Český rozhlas patří mezi ty nejkrvavější a zároveň nejdůležitější bitvy Pražského povstání. Skrze rádiové vlny byl vzdor českého národa vůči svým okupantům započat. Ještě před ničivým bombardování budovy na Vinohradské třídě však došlo na stěhování. Kde bylo tajné útočiště Českého rozhlasu?

Boje o hlavní budovu rozhlasu byly tvrdé a ničivé. Zaměstnanci se tak museli stěhovat. Během bombardování 6. května už se vysílalo ze Strašnic a na jednom tajném místě, kam se postupně přestěhovalo celé vysílání.

Husův sbor na pomezí Vinohrad a Vršovic se stal zázemím pro zásadní vysílání v posledních dnech druhé světové války. “Pomozte nám! Pomozte Praze! Potřebujeme tanky a letadla, Němci napadají neustále Prahu. Každá minuta drahá! Pomozte! Budeme bojovat do posledního dechu.”

Vysílání od varhan

Budova Husova sboru byla ve dnech vysílání neoznačená československými prapory. Skryté studio s názvem X bylo nejdříve umístěno na kůru, ale místo varhan zde zněly hlasy, jež skrze rádiové vlny volaly o pomoc a informovaly zároveň o aktuálních změnách na válečném bojišti.

Později bylo technické zázemí přesunuto do podzemí. Původně se vysílalo ze zařízení, které umožňovalo vysílat varhanní koncerty. Krásná funkcionalistická stavba z 30. let 20. století od architekta Pavla Janáka tak získala zcela nový rozměr. Dosud je na severní straně stěny budovy pamětní deska, jež připomíná hrdinné události těchto květnových dnů v roce 1945.

Pamětníci nemohou opomenout, s jakou ochotou a statečností pomohli zaměstnancům rozhlasu farář, tajemník a obyvatelé domu, aby se tajné vysílání mohlo vůbec uskutečnit. Rozhlas se v těchto místech nacházel od 7. do 9. května, ale vysílání z Husova sboru započalo až kolem 19. hodiny.

Slovem hlasatele Jaromíra Nováka se do éteru dostalo důležité upozornění. “Hlásí se čs. rozhlas: Pozor! Blaník vítězí! Upozorňujeme posluchače, že rozkazy Národní rady, jakož i vojenského velitelství v Praze vysíláme jen na vlně 415 m. Nevěřte jiným zprávám. Stanice Mělník a Liblice jsou dosud v německých rukou.”

Boj nejenom na Vinohradech

Důležitým místem ve dnech Pražského povstání byly i pražské Strašnice. Nebojovalo se totiž pouze na Vinohradské třídě. Okolí strašnického vysílače je zasažené německým bombardováním, ale vysílání zůstává nepoškozeno.

V pozemních bojích však zahynulo hned několik hrdinů, kteří bránili svobodné vysílání, jež volalo o pomoc a občany informovalo o aktuální situaci blížícího se konce války.  

Předtím, než se vysílání rozhlasu přestěhovalo do Husova sboru, se tak 80 minut po silném bombardování spustilo z provizorního vysílače, který se nacházel v boudě právě ve Strašnicích.

Dílna o rozměrech devět metrů čtverečních byla akusticky zcela nevyhovující, ale důležitý byl obsah zpráv. Informace, které hlasatelé vysílali do éteru, pocházely z vojenského velitelství Bartoš.

Původně se zprávy revolučního vysílání podařilo dostat i do zahraničí, ale po silném bombardování hlavní budovy na Vinohradech byl tento kontakt přerušen.

Důležité povstání

Nacistické Německo se už beznadějně blížilo svému konci, ale o to silněji kladlo odpor a z posledních sil znepříjemňovalo život pražským povstalcům. Boje v ulicích Prahy se staly slabou náplastí na neexistující odpor po Mnichovské dohodě. Češi i díky rozhlasovému vysílání stavěli barikády.

Zemřelo mnoho hrdinů, kteří se v improvizovaných podmínkách stavěli vycvičené a dobře vybavené armádě. Kontakt s realitou a fakty byl zaručen statečností zaměstnanců rozhlasu a není náhoda, když si ve dnech Pražského povstání připomínáme právě události s nimi spojené.