Vyplývá to z materiálu Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR), který dnes předložilo zástupcům vedení města a radnic městských částí. Novou variantu trasy prosazují zástupci některých radnic a občanských sdružení. Pražský okruh má podle dosavadních plánů měřit přes 80 kilometrů, v provozu je asi polovina. Nová trasa by byla delší, o kolik materiál neuvádí.
Preferují první variantu
Vedení Prahy je nakloněno první variantě. "Fakta, která jsme již prověřili, ukazují, že reálná je pouze varianta v platné územně plánovací dokumentaci. Pro hovoří jak shodnost s územními plány, velikost záboru a další," uvedl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě).
V případě varianty, která je plánována již řadu let, není v souladu s územním plánem trasa pouze na dvou místech. Jde o středočeské Přezletice a Radonice. Tady jsou však pozemky v takzvané územní rezervě a jsou vyhrazeny pro stavbu silnice. Obce by své plány pouze změnily.
Koho by se to dotklo?
Ve druhé variantě by v Praze měla územní plán v souladu se stavbou pouze obec Nupaky a ve středních Čechách dále Říčany a Kněževes. Naopak změnit by jej musely například městské části na jihovýchodním okraji Prahy a obce na sever od Prahy, a to středočeské Úholičky, Tursko, Líbeznice nebo Brandýs nad Labem. Další zhruba desítka obcí by jej musela změnit v části mezi D1 a D11.
Delší varianta okruhu není zanesena vedle územních plánů obcí ani do Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, upozornil šéf krajského zastupitelského klubu STAN Věslav Michalik. "Pouštěli bychom se do varianty, která by nás vrátila o desítky let zpátky a výstavbu okruhu výrazně oddálila," doplnil.
Starosta Úval Petr Borecký (STAN) varoval, že případné rozhodnutí o rozpracování delší trasy by na několik let pohřbilo připravenou východní variantu okruhu i plánovanou přeložku silnice číslo 12, která má ulehčit obcím i městským částem na této trase.
Proč tak složitě?
Základní varianta by podle dokumentu zabrala z půdního fondu 924 hektarů. Alternativní trasa by však vyžadovala 1 389 hektarů, z nichž by až 1 050 hektarů spadalo do prvních dvou kategorií té nejkvalitnější půdy. Dosud plánovaná varianta by z nejcennějších pozemků zabrala 702 hektarů.
Alternativní trasa by se dotkla také více obydlených území. V původní variantě je plocha dotčených ploch bydlení 69,6 hektaru, u alternativního 257,1 hektaru.
Vnější Pražský okruh by měl po dokončení měřit podle dosavadních plánů asi 83 kilometrů, v provozu je nyní zhruba polovina. Chybí úsek od brněnské dálnice D1 do Běchovic a také celá severní část z Ruzyně přes Suchdol, Březiněves až k Černému Mostu. Dokončeny nejsou ani radiály, což jsou silnice, které mají oba okruhy propojit. Proti výstavbě dlouhodobě bojují radnice na severu hlavního města.
