Řidičů trpících oční vadou je na českých silnicích dvojnásobně více než v roce 2013, kdy jich podle průzkumu organizace BESIP a Policie ČR byla "jen" čtvrtina. Loňská kontrola zraku více než tří stovek řidičů zjistila vadu zraku u každého druhého, 4 % z nich by za volant sedat vůbec neměla. Většina postižených navíc o svých problémech neměla tušení. Zrak je přitom pro řízení nejdůležitějším smyslem, pravidelná preventivní vyšetření by proto měla být samozřejmostí.
Jakákoliv vada zraku může vést ke špatnému vyhodnocení dopravní situace. Řidič se zhoršeným viděním tak může být nebezpečný nejen sobě, ale i všem ostatním účastníkům provozu. Pro získání řidičského oprávnění proto žadatelé musí přiložit i doklad o způsobilosti k řízení motorového vozidla. To zahrnuje vyšetření zrakové ostrosti a zjištění případné dioptrické vady.
Každý druhý řidič má nějakou vadu!
Pravidelná vyšetření jsou však povinni dle příslušných skupin řidičského oprávnění podstoupit také jejich držitelé. Výsledky loňských měření za pomoci zdravotníků během dopravních kontrol ale ukázaly, že se tak zdaleka neděje. Oční vady byly odhaleny u každého druhého z 346 kontrolovaných řidičů.
Alarmujícím zjištěním však bylo to, že většina postižených řidičů o svých komplikacích vůbec nevěděla. "Naším cílem je, aby si každý, kdo usedá za volant, uvědomil, že bezpečnostní prvky jsou v životě motoristy důležité i mimo jeho vozidlo. Především zdravotní stav, kam patří i vidění řidiče. Vždyť dle průzkumu z roku 2013 špatně viděla čtvrtina všech testovaných řidičů a v roce 2016 se toto číslo posunulo až k jedné polovině," tvrdí prezident ÚAMK Oldřich Vaníček.
Podle něj je nejhorší, že drtivá většina řidičů o vadě zraku vůbec neví a ani tento stav neřeší. "To je pro nás velice důrazným varováním. Jsou to totiž závažné argumenty pro bezpečnost silničního provozu a uvědomění si, že i oči jsou nejen pro řidiče životně důležité. Pokud řidič nebude chodit na pravidelné lékařské prohlídky, může se stát, že hůře rozezná dopravní značení, chodce, dítě, cyklistu, anebo nedobrzdí právě kvůli tomu, že špatně vidí."
Jak často na vyšetření?
Kvalitu vlastního zraku ovlivňuje do velké míry každý sám. Vyšetření u očního lékaře by ale měl každý dospělý podstoupit minimálně jednou za tři roky, po pětačtyřicátém roce věku každé dva roky. Řidiči by rovněž měli absolvovat oční prohlídky v 60, 65 a 68 letech a dále každé dva roky. Při ztrátě oka nebo po operaci šedého zákalu může být oprávnění řídit motorové vozidlo uděleno nejdříve po roce od doby, kdy došlo ke změně zraku.
Řidiči z povolání zase absolvují povinné vyšetření před nástupem do zaměstnání a dále každé dva roky. Po padesátém roce potom každý rok. "Na preventivní prohlídky by neměli zapomínat především lidé s vyšším rizikem oční choroby, například lidé silně krátkozrací, diabetici anebo ti, v jejichž rodině se vyskytl zelený zákal," vysvětluje Lucie Valešová, primářka Oční kliniky DuoVize Praha.
"V rámci prevence se provádí vyšetření zrakové ostrosti k odhalení refrakčních vad nebo změn dioptrií, které lze následně korigovat brýlemi, kontaktními čočkami anebo trvale, tedy laserovým zákrokem. Vyšetření zorného pole zase zachycuje výpadky i v periferních částech, měření nitroočního tlaku pak může včas podchytit vznik zeleného zákalu. Důležité je také vyšetření očního pozadí, které zobrazí chorobu sítnice nebo zrakového nervu," dodává doktorka.
Nejčastější problémy
Při řízení vozidla musí řidič průběžně sledovat nejen dění na vozovce a kolem ní, ale také údaje na přístrojové desce. Mezi vady, které řízení výrazně ztěžují, patří zejména krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus. Zhruba 6 % řidičů navíc trpí určitým stupněm barvosleposti. Řízení ale ovlivňuje i šeroslepost, tedy zhoršené vidění za šera, anebo vetchozrakost, tedy zhoršená akomodace oční čočky způsobená postupným stárnutím.
"Vetchozrací vidí dobře na dálku, ale přestávají dobře vidět na blízko, v případě řidičů tedy na palubní desku. I tuto vadu lze řešit brýlemi nebo nelaserovými metodami, tedy implantací multifokální nitrooční čočky, jež zajistí bezproblémové vidění do dálky i do blízka bez nutnosti nosit brýle," říká Radan Zugar, primář Očního centra Praha.
Zejména seniory zase často postihuje šedý zákal neboli katarakta. Objevuje se po šedesátém roce věku jako doprovodný faktor stárnutí, k jeho rozvoji ale přispívá i větší dioptrická vada, cukrovka nebo úraz oka. Problémem při řízení je zakalení čočky, která tím ztrácí svou průhlednost. Řidič skrze ni vidí zamlženě a neostře.
V důsledku katarakty navíc může narůstat krátkozrakost. Kvůli pozvolnému nástupu zákalu jej člověk ani nemusí zaznamenat, avšak díky preventivním prohlídkám lze nemoc podchytit již v zárodku. Jedinou metodou léčby šedého zákalu je chirurgická výměna původní oční čočky za umělou.
Podmínky pro získání řidičského oprávnění
- Skupiny A, B, C, E, T
K získání oprávnění: Přečtete-li alespoň jedním okem nebo oběma očima najednou (ať už s brýlemi, nebo bez brýlí) o jeden stupeň větší řádek vyšetřovacích optotypů, než je řádek určující normální vidění.
Při pravidelných prohlídkách: Přečtete-li alespoň jedním okem (ať už bez brýlí, nebo s brýlemi o maximální síle 10 dioptrií) o dva stupně větší řádek vyšetřovacích optotypů, než je řádek určující normální vidění.
- Skupina D
K získání oprávnění: Přečtete alespoň jedním okem nebo oběma očima najednou (ať už bez brýlí nebo s brýlemi o maximální síle 6 dioptrií) o jeden stupeň větší řádek vyšetřovacích optotypů, než je řádek určující normální vidění. A zároveň každým okem (ať už bez brýlí, nebo s brýlemi o maximální síle 6 dioptrií) přečtete o jeden stupeň větší řádek vyšetřovacích optotypů, než je řádek určující normální vidění.
Při pravidelných prohlídkách: Přečtete-li alespoň jedním okem (ať už bez brýlí, nebo s brýlemi o maximální síle od -6 do +8 dioptrií) o jeden stupeň větší řádek vyšetřovacích optotypů, než je řádek určující normální zrakovou ostrost, a druhým okem o dva stupně větší řádek vyšetřovacích optotypů, než je řádek určující normální vidění.
