Margarín už není plný transmastných kyselin
Jedním z nejčastějších argumentů proti margarínům je jejich údajně vysoký obsah transmastných kyselin, které škodí naší oběhové soustavě. Ve skutečnosti je v margarínech na českém trhu jen naprosté minimum transmastných kyselin – méně než 2 gramy na 100 gramů tuku. Stejný limit navíc od 1. dubna letošního roku platí pro celou EU. Důležité je dodat, že transmastné kyseliny se z normální stravy nedají úplně eliminovat, protože se přirozeně vyskytují v řadě potravin, vznikají obyčejným smažením a dokonce se dají v zanedbatelném množství najít v olivovém oleji.
Ztužování? Dávno ne!
Víte, že proces ztužování už se při výrobě margarínů dávno nepoužívá? Právě ztužováním rostlinných olejů, tedy takzvanou hydrogenací, totiž kdysi v margarínech vznikaly transmastné kyseliny zmíněné v přechozím odstavci. Výrobci tedy tuto metodu úplně opustili. Jak to, že se tedy margarín dá namazat na chleba, když jde o směs rostlinného oleje a vody? Zajišťuje to přidání takových rostlinných tuků, které jsou za pokojové teploty tuhé, jako je kokosový nebo palmový. Hydrogenace je zkrátka minulost.
Umělé jídlo? Kdepak
Jak vlastně vznikla nesmyslná pověra, že margarín je plast? Jde o pseudovědecký argument, že margaríny jsou složené z molekulárních řetězců s podobnou strukturou, jakou mají plasty. To ale ve skutečnosti neznamená, že by s nimi měly cokoliv společného. Je to jako rozdíl mezi vodou (H2O) a peroxidem vodíku (H2O2) – spousta látek se molekulární strukturou liší jen trochu, ale vlastnosti mají úplně rozdílné. A navíc, jak by margarín mohl být něco umělého, když se vyrábí z přírodního rostlinného oleje a pitné vody? Stačí se podívat na obal inovované Ramy se 100% složením z přírodních zdrojů. Slunečnicový olej je výhodný díky obsahu omega-6 mastných kyselin, stejně jako vitamínu E. Řepkový a lněný olej přirozeně obsahují vitamín E a omega-3 mastné kyseliny, které naše tělo potřebuje. Tyto cenné látky se při výrobě margarínu zachovávají, protože jde v podstatě jen o míchání přísad za stálého chlazení.
Bonus: ohleduplnost k životnímu prostředí
Protože margarín je v zásadě rostlinná potravina, dá se skvěle zařadit do vegetariánské, flexitariánské a v případě některých produktů i veganské stravy. Jeho dopad na životní prostředí je navíc mnohem nižší než v případě živočišných produktů. Například ve srovnání s máslem má margarín o 70 procent nižší uhlíkovou stopu. Na výrobu margarínu je potřeba jen třetina plochy zemědělské půdy, kterou v případě másla zabere chov krav a pěstování krmných plodin. Spotřeba vody je u produkce margarínu poloviční. Ze všech těchto důvodů používáním margarínu chráníte naši planetu.
