Ve Slaném není myšlenka "vlastní vody" nic nového. Sem tam se o tom začne mluvit, pak ale vše zase usne, "jede" se ve starých kolejích a čerpá se tak stále od Středočeských vodáren. Jenomže to také znamená, že se v budoucnu může dost podstatně zdražovat. "Zvažujeme různé možnosti. Ještě přesně nevíme, jaké kroky nakonec uděláme. Ocenili bychom však spolupráci okolních obcí, to by cenu vody snížilo," uvažoval před nedávnem starosta Martin Hrabánek.
Něco se konečně děje?
Teď to vypadá, že se ledy hnuly. Město totiž přišlo s tím, že by kromě vodáren chtělo provozovat i čistírnu odpadních vod. Dohromady by však šlo o docela velké peníze. Konkrétně až o 100 milionů korun, které by bylo potřeba investovat. První dobrou zprávou je, že téměř všechny náklady by mohly jít z dotací. A druhou fakt, že finální úspora by mohla být pro všechny ještě větší. Ve hře je sleva až deset procent pro jednotlivé odběratele.
Je tu však jeden zásadní problém. Smlouva se Středočeskými vodárnami je uzavřena až do roku 2019. Nejdříve tedy město uvažovalo o tom, že by předčasně vypovědělo smlouvu. Jenže to by znamenalo vyplacení kompenzací v řádech milionů korun, a do toho se logicky nikomu moc nechce.
Bude, ale počkáte si
Ve Slaném tak přišli se Šalamounským řešením. Prostě to ještě chvíli vydrží a mezi tím si připraví veškeré náležitosti tak, aby po vypršení stávající smlouvy měli hned po ruce novou a lepší alternativu. "Alespoň bude dost času na založení společnosti a jednání s okolními obcemi," uklidňuje obyvatele starosta města. Ono to má své opodstatnění. Hlavně, pokud jde o ono zapojení okolních obcí. V plánu je totiž poměrně zásadní, vždyť až 30 procent celkového objemu slánské vody jde do vesnic kolem města. Pokud vše půjde podle plánů, v roce 2020 už ve Slaném budou mít "ze svého".
I když někteří obyvatelé města byli nejprve proti, teď už vesměs chápavě pokyvují hlavou. Plán starosty berou jako dobrý a zřejmě nejlepší, jaký momentálně šlo vymyslet. "Je dobré mít svou vlastní vodu, alespoň neposíláme peníze někam do Francie. Vždyť to přece nedává smysl. Těším se, až se vše zrealizuje. Jen doufám, že se nebude zdražovat," vystihl převládající pocity Jaroslav Tuhý.
