Pod termínem "poruchy chování“ se skrývá několik kategorií problémů. Může jít o docela normální projevy chování konkrétního druhu zvířete, které ovšem majiteli z nejrůznějších důvodů vadí. Například nekastrovaní kocouři si docela přirozeně označují své teritorium silně páchnoucí močí. Zatímco na venkově se nad tím nikdo nepozastaví, v městském bytě je to na obtíž nejen majiteli, ale i všem obyvatelům domu. Nebo jde o chování, které patří k normálnímu repertoáru konkrétního druhu, ale v přehnané míře. Sem patří třeba těžko utišitelné štěkání psa u dveří bytu, kdykoli se na chodbě ozve nějaký zvuk, nebo lovecké chování vykazované vůči cyklistům či běžcům.
Mohlo by vás zajímat: Pes, který lovil motorky i ten, který strachy nečůral
Potíže podobné jako u lidí
Skutečné poruchy chování jsou obdobou psychiatrických diagnóz u lidí: úzkosti (nejznámější je tzv. separační úzkost, kdy se pes bojí zůstat sám doma a stále si hlídá majitele, aby neodešel), deprese (například po odstěhování či smrti majitele nebo zvířecího kamaráda), fobie (ohňostroje, střelba, bouřka), obsedantně-kompulzivní poruchy (honění ocasu, lapání neexistujících much) psychózy (náhlé silné podráždění až agrese bez zjevné příčiny), kognitivní dysfunkce („popletenost“ starých jedinců, kteří netrefí do dveří, mají obrácený denní režim, začnou se bát běžných věcí).
Deprese nebo fyzická nemoc?
Změna chování zvířete však také velmi často souvisí s nějakou tělesnou nemocí. "Nedávno jsem řešila případ kocourka, kterého chtěla dát panička z domu, protože začal silně mňoukat a paničku se svým mňoukáním neustále pronásledoval. Zevrubné veterinární vyšetření ukázalo, že kocourek se na chalupě nakazil svrabem, nevěděl si rady s tou protivnou bolestí a svěděním v uších a svým mňoukáním prosil o pomoc," vypráví MVDr. Hana Žertová. Staří psi mohou být zase mrzutí a zlí z důvodu bolestí kloubů nebo zubů.
Jak odhalit příčinu a učinit nápravu
MVDr. Hana Žertová je expertkou na poruchy chování u zvířat, a vždy se snaží pečlivě zkoumat všechny souvislosti, udělat si seznam diferenciáních diagnóz - tedy toho, co by to mohlo být a postupně se dopracovat ke konečné diagnóze. "Jakmile odhalím příčinu, vysvětlím majiteli, o co jde a co se s tím dá provést. Následně odhadnu čas, který náprava zabere, cenu případné léčby a vypracuji konkrétní program. S majitelem jsem v e-mailovém i telefonickém kontaktu, a když je potřeba, ještě se sejdeme a vše doladíme, vyvětluje veterinářka. V současné době však pacienty nepřijímám v ordinaci, praktikuji pouze e-mailovou poradnu a složitější případy odkazuji na kolegy," dodává MVDr. Hana Žertová.
Článek vznikl ve spolupráci s MVDr. Hanou Žertovou
