Člověk patří do skupiny teplokrevných živočichů, což v reálu znamená, že se vyznačuje tím, že je schopen za využití termoregulačních mechanismů udržovat stálou tepotu jádra, což znamená v praxi hluboko uložené orgány.
Teplo v organismu vzniká převážně jako vedlejší produkt jiných forem energie. Cíleně vzniká opravdu velmi výjimečně, a to formou chladového třesu. Organismus je schopen v určité míře odvod regulovat, a to z toho důvodu, aby se teplo v organismu neakumulovalo a nezvyšovala se tím jeho teplota. Vysoké teploty ochlazování brání a mohou způsobit zahřívání.
Systém je pak schopný regulovat svou teplotu pouze v určitém rozmezí. Pokud se ale překročí, pak již regulace není možná a teplota hluboce uložených orgánů stoupá, což následně vede k přehřátí a kolapsu organismu.
Vliv klimatických podmínek na organismus
Na horké okolní prostředí nebo stoupající produkci metabolického tepla reaguje tělo vasodilatací (rozšířením podkožních cév). Teplo tělesného jádra se následně předává do krve a přenáší se na povrch těla, a to v případě, pokud je jeho teplota nižší než vnitřní teplota.
Následkem zvýšení teploty je pak zvýšení odvodu tepla z těla. Pokud zvýšení teploty pokožky nemůže tepelnou rovnováhu obnovit, tak se okamžitě aktivují potní žlázy a začne probíhat chlazení odpařováním.
Působení tepla má ale v určitých případech i terapeutické účinky na organismus. Termoterapie patří mezi základní fyzikální léčebné postupy používané hlavně v lázeňské medicíně.
Pokud se tyto přirozené mechanismy neobnoví, pak dojde k hypertermii, nárůstu teploty a následnému přehřívání organismu. V případě překročení schopnosti systému regulovat svou teplotu se energie tepelných kmitů blíží energii slabých chemických vazeb a dojde ke kolapsu.
Jeho prvními příznaky jsou slabost, bolest hlavy, ztráta chuti, krátké dýchání, zrychlený tep, duševní neklid, apatie nebo naopak vznětlivost. Při tepelném šoku teplota těla rychle stoupá přes 41 °C, zastaví se pocení a začne kóma, což následně způsobí smrt.
Co ovlivňuje tepelnou pohodu?
- Teplota vzduchu
- Radiační teplota ploch v prostoru
- Vlhkost vzduchu
- Rychlost proudění vzduchu a jeho turbulence
- Oblečení
- Tělesná postava a množství podkožního tuku
- Věk a pohlaví - starší mají užší rozsah optimálních teplot, ženy častěji mají rády vyšší teplotu než muži
Šokové stavy organismu
- Úpal - ten vzniká v okamžiku, kdy se nahromadí teplo v těle, a to především díky selhání termoregulace, jmenovitě výpadkem reakce potu, nástupem paradoxního chladového třesu a křečí. Úpal může také zpoůsobit těžké poškození mozku, které často vede ke smrti.
- Úžeh - vzniká primárně přímým slunečním zářením dopadajícím na oblast hlavy a šíje, kdy dojde k rychlému vzestupu teploty. Následně je člověk malátný, bolí ho hlava, má závratě, nevolnost a tuhne mu šíje. Vyvolat může i překrvení mozkových plen a to může mít i smrtelné následky.
- Kolaps - extrémní vasolilatace při tepelné zátěži v klidném stoji vede k nahromadění větších objemů krve v žilách břicha a nohou, díky čemuž klesá tlak krve a bezvědomí. Je relativně bez nebezpečí.
