Stravovací návyky dětí jsou špatné. Naučte je jíst všechno, většinu zlozvyků odkoukají od rodičů

Rodiče musí jít příkladem, jinak to nedopadne dobře
Zobrazit fotogalerii (2)
 

Napodobování je jednou ze základních lidských vlastností. Několikanásobně více to platí zejména u dětí, které zopakují dříve nebo později téměř vše, co v mládí vidí u svých rodičů i v blízkém okolí. Podobné je to i se stravováním, jehož základ a směr by měli dětem položit zejména sami rodiče. A ti kolikrát zdravou stravou evidentně šetří a své děti vůbec nenaučí jíst ovoce, zeleninu či další zdraví prospěšné suroviny.

„Co máte zítra k obědu?“ ptá se pravidelně nejeden rodič svého dítěte. „Nějakou cizrnu,“ dostává se odpovědi... „Hm, to bude asi pěknej blaft, to se moc nenajíš. Tady máš stovku a dojdi se někam pořádně nadlábnout,“ mnohdy běžná reakce rodičů, kteří si vůbec neuvědomují, jak "podřezávají větev" svému dítěti ve stravovacích návycích. Právě rodiče jsou jedni z nejdůležitějších, kteří určují směr stravování následujících let u svého dítěte.

Děti si postoje rodičů dobře pamatují

Nesnášenlivost některých druhů stravy, jídel či surovin může být často naučená, neboli jednoduše okoukaná. Když třeba takovou cizrnu v životě doma dítě nejedlo a navíc se před ní i rodiče ošklibují, je téměř jisté, že ji dítě během následujících let ani neochutná. „Mnoho rodičů si totiž ani neuvědomuje, že je děti neustále sledují a jejich názory na cokoliv si pečlivě pamatují,“ říká terapeutka Petra Váňová.

To potvrzuje i nutriční specialista Pavel Čavojský: „Jestliže se například rodiče šlebí už při čtení školního jídelníčku na následující týden, nemohou očekávat, že dítě pak bude tato již předem znechucená jídla konzumovat s nadšením.“

Stanovit optimální množství ovoce a zeleniny, které je třeba denně sníst, nelze vůbec jednoduše, jelikož jejich kvalita je velmi rozdílná - například hroznové víno a borůvky mají větší antioxidační účinek než jablka.

Rozdílné složení jídelníčku pro děti i rodiče

Stravování se potýká velmi často i s celou řadou mýtů. Mnohdy bývá opomíjen i fakt, že dospělý a dětský organismus potřebuje zcela jinou skladbu jídelníčku. Dospělí by měli s přibývajícím věkem například snižovat obsah tuků ve stravě, děti by naopak měly jíst co nejvíce mléčných výrobků i s vyšším obsahem tuku.

V posledních letech je stále častějším propagovaným prvkem zdravé výživy celozrnné pečivo. Pokud tedy nahradíme například obyčejný tukový rohlík celozrnným, je to jistě krok správným směrem. Ovšem pozor, jiné je to opět u mladého organismu, který na úplnou náhradu tukového pečiva celozrnným není stavěn na rozdíl od dospělých. I proto výživoví poradci doporučují pravidelně zařazovat celozrnné výrobky až dětem starším deseti let, a to spíše jako zpestření stravy.

Klíčová je konzumace ovoce a zeleniny

Klíčovým zdrojem vlákniny i dalších zdraví prospěšných látek je bezesporu pravidelná konzumace ovoce a zeleniny. Právě ovoce a zeleninu by měli rodiče dětem podsouvat už od dětství, snažit se ho zařazovat i např. do pravidelných rodinných večeří apod. Je totiž velmi důležité dát dětem už v brzkém věku základ pro jejich zdraví i zdravý životní styl. 

Myslete na to, že základem pro kvalitní stravu dětí je mít určitý "mix" pestré a rozmanité stravy - bohatou na ovoce a zeleninu, celozrnné potraviny, mléčné výrobky, ryby a drůbež. O tom to celé je, žádná velká věda.

KAM DÁL: Půjde vaše dítě do první třídy? Je potřeba, aby umělo několik základních věcí, které mu pomohou.