Jejich příčinou mohou být metabolické či hormonální změny v organismu, degenerativní procesy nebo genetické abnormality. Častým typem revmatických onemocnění jsou i zánětlivá onemocnění, například revmatoidní artritida, psoriatická artritida nebo Bechtěrevova choroba.
Prvním krokem pro řešení jakékoli nemoci je schopnost rozpoznání symptomů. „Nejčastěji se může revmatické onemocnění hlásit bolestí a otokem alespoň jednoho kloubu, výraznou ranní ztuhlostí kloubů a zvýšenou únavou. V případě podezření na revmatické onemocnění odesílá praktický lékař pacienta k revmatologovi. Včasná diagnóza revmatického onemocnění a včasné nasazení účinné léčby jsou zásadní pro zabránění postupné destrukce kloubů a omezení hybnosti kloubů,“ říká MUDr. Hana Ciferská.
V obecném povědomí jsou revmatická onemocnění spojována s vyšším věkem. Ve skutečnosti však postihují všechny věkové kategorie, výjimkou nejsou ani děti. Pokud nejsou revmatická onemocnění správně léčena, může dojít k ohrožení kvality života, omezení fyzických schopností a znemožnění každodenních aktivit pacientů, jako je chůze, chůze do schodů, osobní hygiena nebo schopnost pracovat.
Revmatoidní artritida
Nejčastější ze skupiny revmatických zánětlivých onemocnění je revmatoidní artritida. Tímto chronickým onemocněním trpí přibližně 0,5-1 % obyvatel, v České republice tedy přibližně až 85 000 osob. Ročně přibývá zhruba 4 000 nových pacientů. Revmatoidní artritida značně snižuje funkční schopnosti a kvalitu života a zkracuje život nemocných v průměru o 5-10 let.
Správně nasazená léčba a úprava léčebného postupu podle aktuálního stavu pacienta je označována jako "léčba k cíli". Cílem je dostat onemocnění do stadia remise (vymizení příznaků) nebo alespoň nízké klinické aktivity, a to v co nejkratším časovém rozmezí. Pokud je adekvátní léčba zahájena v průběhu 12 týdnů od objevení příznaků, šance na minimalizaci úrovně postižení kloubu, zmírnění dlouhodobého průběhu onemocnění a šance na remisi se značně zvyšují.
Biologická léčba
Jedním z přístupů k léčbě revmatoidní artritidy je biologická léčba. Biologické léky cíleně ovlivňují složky imunitního systému, které jsou zodpovědné za vznik a udržování chronického zánětu. Biologická léčba v posledních letech výrazně přispěla ke zlepšení výsledků léčby a výrazně zvýšila kvalitu života mnoha lidem s revmatickým onemocněním.
Ačkoli biologické léky prokazatelně výrazně zlepšují léčbu autoimunitních onemocnění u vhodných pacientů, jejich nákladnost představuje překážku jejich širokému uplatnění. „V ČR činí náklady na léčbu pacienta přibližně 200 000-300 000 Kč ročně. Náklady na biologickou léčbu je ale třeba vnímat v kontextu přímých a nepřímých nákladů, tedy z perspektivy jak zdravotního, tak sociálního systému. Přímé úspory vzniknou v případě udržení pacienta déle bez potřeby další zdravotní péče (například operací, hospitalizací), nepřímé úspory vznikají v rámci sociálního systému tím, že udrží pacienta déle práceschopného,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D.
Česká revmatologická společnost stejně jako evropská EULAR doporučuje léčit vhodné pacienty biologickou léčbou při střední a vysoké aktivitě onemocnění (DAS28 větším než 3,2), biologická léčba je ale v současnosti hrazena pouze pro pacienty s vysokou aktivitou onemocnění, v nejtěžším stadiu onemocnění.
Tento rozpor mezi doporučeními odborníků a podmínkami úhrady způsobuje nedostatečný přístup k léčbě těm pacientům, kteří terapeuticky neprospívají na léčbě syntetickými chorobu modifikujícími léky, avšak doposud nedosáhli nejtěžšího stupně onemocnění. „Takoví pacienti bohužel musí v podstatě čekat na zhoršení svého onemocnění, rovnající se skóre DAS 28 větším než 5,1. Tento přístup považuje Revma Liga ČR za zastaralý a neetický vůči pacientům,“ říká Edita Müllerová, předsedkyně spolku.
Další druhy artritidy
- Ankylozující spondylitida (Bechtěrevova choroba)
Bechtěrevova choroba je chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje především páteřní skloubení a vazy. S postupujícím onemocněním vyrůstají po obou stranách páteře kostní výrůstky; jakmile tyto výrůstky spojí dva obratle (přemostí je), dojde ke znehybnění postiženého úseku páteře. Vlivem postupného tuhnutí páteře je značně omezená hybnost pacienta.
- Psoriatická artritida
Psoriatická artritida se častěji vyskytuje u pacientů s těžkou formou lupénky. Vyznačuje se současnou přítomností kloubního zánětlivého onemocnění a psoriázy (lupénky). Postižení kloubů většinou přichází později, často až po deseti letech trvání kožních projevů. Kloubní zánětlivé projevy obvykle postihnou jen několik málo kloubů, převážně na dolních končetinách. Kromě nich bývá postižena také páteř, především v křížové oblasti.
- Juvenilní idiopatická artritida (JIA)
Juvenilní idiopatická artritida postihuje děti do šestnácti let. Trpí jí přibližně 30–150 na 100 000 dětí. JIA je velmi agresivní nemocí, u níž dochází k poškození kloubů. Zároveň může mít tato nemoc vážný dopad na růst a vývoj kostí.
KAM DÁL: Cytologie bohužel nestačí: Rakovina děložního čípku se nevyhýbá ani ženám v monogamním vztahu.
