Po delším plkání přes seznamku, či přes mobil, ale i léčbě šokem ihned, jsme se setkali s protějškem. Po vzájemném otrkávání kdo je, co je, kde žije, a po vzájemném testu, jací jsme, jsme se rozešli do svých domovů. Jakmile druhá strana zmizí z dohledu, už nám to vrtá v hlavě. Co dál?
Nejsme sami. Tohle přesně zažívá i druhá strana.
Když okamžitě dostaneme SMS, sotva druhý zmizí za rohem, jaký to byl fantastický večer a množství díků… a že jsme úžasný,(úžasná), je to sice milé, ale pozor. Osvědčená slovní oblbovačka. Tohle je dost nacvičené. Toto by nám protějšek měl říci osobně do očí, a využít i šance nás jemně obejmout a vlípnout polibek, i jen letmo na tvář. Když to tak cítím, tak to řeknu. Potěší to více, jak jakákoliv SMS.
Cestou domu si rovnáme informace, které jsme se dozvěděli, a dáváme si otázku co dál. Setkat se znovu? Něco společně do budoucna plánovat? I jen například společnou procházku městem? Pokud se v tomto někde nezasekneme, a neřekneme si „Ale co když“, nebo „asi by mě to nebavilo“, tak raději na to, co dál, zapomeňte.
Ten den mu nevolejte.
Po schůzce nechte mobil mobilem, nevolejte, a před spaním zašlete SMS, kde poděkujete za strávení večera, a že se těšíte na další setkání, s přáním klidné noci. Odešlete, a čekejte na reakci.
Pokud dostanete odpověď „Děkuji, vám též“, na 90% protějšek nemá o další seznámení zájem. Pokud nedostanete tuto SMS, jako dostala jedna čtenářka této rubriky, a zaslala ji.
Ahojky Romi, zase jedna poznamenaná , co si nedá pokoj se seznamováním na seznamu, ale nic tak tragického, ale nebyla jsem to já, co jsem oslovila. Jen tak nezávazné psaní bez očekávání, tedy z mé strany, a ejhle druhá strana asi měla snad vlohy k manipulaci, neboť mě dostala se pomaloučku otevírat v citech a snech koho hledám. Tak jsme si smluvili po delší době schůzku. A hned po setkání, které trvalo dvě hodiny bez jednoho písmenka, jak mu bylo v mé přítomnosti, došla SMS.
Evi, nepíše se mi to lehce, ale asi to ukončíme, něco mi v tom chybí, i když nevím co… Přeji ti jen a jen to nejlepší… Pro mě rána z čistého nebe. Psali jsme si, zaslali fotky, stavěl se několikrát u mě v práci, a vše pohoda. Vždy se prý na mě těšil… Co se teda tak najednou stalo? Teď jenom přemýšlím už druhý den, co se stalo a proč to tak je,? Naštěstí jsem chráněna někde z vyšší hůry, že se to nerozjelo nějak víc. To ho asi odradilo. Očekával snad noc se mnou na poprvé?
(No ono to vypadá i na to, že mu na to přišla jeho mamina, čili manželka…)
Trochu trapné vysvětlení, že se čekalo asi něco jiného, v tomto případě doslova něco, než někdo. Toto přirovnání je v dnešní době, ale i v tom jak to chodí na seznamkách a chatech divoce rychle, dost podstatná věc.
Pokud ale dostanete poděkování, i souhlas k dalšímu setkání, nebuďte hrr, a nevybalte na protějšek ihned kdy, kde a v kolik. Vyberte si den, čas, místo setkání, ale dejte zároveň více prostoru bližšího určení a doby setkání. Poznáte tak akčnost protějšku, a touhy se s vámi setkat. Buď řekne tam a tam v tolik, a víte, na čem jste, nebo obligátně začne kličkovat „to je super, strašně rád, ale…“ a téma návštěv z Moravy, nenadálá práce, nebo cokoliv jako zádrhel proč ne, i klidně zemětřesení v Číně, je na světě. Dnes nemohu, o víkendu něco mám, snad příští týden, musím končit, já zavolám... je jasná odpověď. Trhni si. Nezájem.
Takže navrhněte den (raději i náhradní termín), místo setkání (klidně jich vyjmenujte více) a hodinu. Uvidíte sami. Pak teprve řešte po druhém setkání, jaký z toho máte pocit, jak vás druhý zaujal a čím, a dejte šanci sobě i druhému se vzájemně poznávat. Na poprvé to vše zkrátka nejde. Pokud nejde jen o jedno. Hup na to zlato, a potom si táhni, kam chceš…
Nikdy nevíme, do čeho jdeme, co nás čeká. Čím více budeme o tom přemýšlet, tím více vymyslíme dalších otázek. A výsledek? Zalekneme se tak, že si řekneme, raději budu sám (sama) a jsme zas na začátku všeho. Po čase nám to přece jen nedá a znova nasedneme do tohoto kolotoče. Není to škoda času?
Zkrátka to zkusme, dejme tomu šanci, a uvidí se. Kdo ví, co bude například zítra. Vy to víte?
Co si myslíte, že ten chlap, o kterém psala naše čtenářka, to tak najednou vzdal. Co za tím stálo? Jak to vidíte vy? Napište svůj náhled na jeho jednání...PROČ.
