Druhý prázdninový víkend sice přinese letní teploty, ale budou se vyskytovat i silné bouřky. V sobotu očekáváme kolem 27 °C a ani v neděli se nemusíme bát, že bychom se neopálili. Bude ale také velmi dusno a tak si pojďme připomenout, jak se ke svému tělu chovat a co mu v těchto horkých dnech dopřát.
Dopad horka na lidský organismus
Horko představuje pro člověka i psychickou zátěž. Je tedy dobré vysokým teplotám přizpůsobit denní režim a také činnost. A to hlavně přes poledne, kdy je sluneční záření silnější, by se člověk měl vyhnout přímému kontaktu se sluncem. Pamatujte, že klimatizace vám sice uleví, ale mnohem víc vám může uškodit. Jaký dopad mohou mít horka na náš organismus? Zeptali jsme se docenta Evžena Hrnčíře z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
"Horko způsobuje jednak přehřátí jednotlivých částí organismu (nebo celého organismu), jednak úbytek tělesné vody (v důsledku nadměrného pocení a zvýšených ztrát vody dýcháním). Obojí má pro organismus nepříznivé důsledky. Mění se průběh některých enzymatických reakcí, zvyšuje se prokrvení prohřívaných částí organismu, při úbytku tělesné vody nastávají změny při tvorbě moči a další důsledky dehydratace."
Přehřáté tělo
Přehřátí způsobuje extrémní rozšiřování cév, které má za následek prudký pokles krevního tlaku a zhoršení oběhu krve po těle. Mozek není v tu chvíli řádně okysličen a tady už vzniká velké riziko. Může totiž dojít k otoku mozku, bezvědomí a v krajním případě až ke smrti. Pokud je přehřátí dlouhodobé, může dojít i k rozvrácení metabolismu, selhávání srdce a otoku plic, které také může končit smrtí. U těhotných žen, především v prvním trimestru, hrozí i při krátkodobém přehřátí poškození plodu či potrat (v tomto případě se nedoporučují ani horké koupele či dlouhodobé pobyty v sauně). "Přehřátí se klinicky většinou projeví bolestmi hlavy, únavou, pocitem žízně, celkovou slabostí, nechutenstvím, zhoršením nálady apod. Zvlášť nebezpečné může být u velmi malých dětí, u starších spoluobčanů a u lidí trpících závažnými nemocemi, zejména cukrovkou nebo srdečními chorobami," vysvětluje docent Hrnčíř.
Prevence proti přehřátí organismu
Asi každý z nás cítí, kdy je mu lépe a kdy hůře. Stačí poslouchat své tělo a nepodceňovat jeho signály. "Je třeba vyvarovat se působení horka, a to i sálavého tepla (takovou expozicí je třeba pobyt na přímém slunci), případně se ochlazovat (třeba koupáním se ve vodě)," radí docent Hrnčíř a poukazuje na pitný režim. "Člověk by měl samozřejmě dostatečně pít i doplňovat minerály. Proto je rozumné pít minerální vody a ovocné šťávy, naproti tomu není vhodné pít alkoholické nápoje, které příznaky přehřátí zhoršují. Pít by měl člověk tolik, aby neměl ani sebemenší pocit žízně a aby denně vymočil alespoň 1,5 litru moči. Vymočí-li více při vydatnějším pití, není to žádná chyba."
Nezbytná pomoc lékaře
Příznaky přehřátí či úpalu neberte na lehkou váhu. Postiženého sledujte a po poskytnutí první pomoci ho neopouštějte. Ta zní následovně: Okamžitý přesun do stínu či chladné, větrané místnosti. Samozřejmě doplnění tekutin s minerály. Pokud postižený zvrací, podávejte v malém množství v krátkých časových odstupech kolu. Určitě pomohou i obklady na předloktí, holeně, spánky a čelo. Ideální je vlažná či studená sprcha.
Důležité je snížit teplotu "pouze" na 38,5 °C, pod touto hranicí upadá pacient do šoku z důvodu prudkého snížení tělesné teploty. "Budou-li bolesti hlavy výrazné, objeví-li se malátnost či poruchy vědomí nebo výrazná slabost z horka, je vhodné kontaktovat lékaře," radí Hrnčíř.
