Sokolovně v Českém Brodě je letos 130 let. (Další zajímavosti o ní si můžete připomenout zde.) Její architektura upoutala znalce natolik, že bude v blízké době začleněna mezi kulturní památky České republiky, protože patří k nejstarším a nejkrásnějším sokolovnám v zemi.
Sokolové kdysi budovali s nadšením
Noci sokoloven se dnes účastní stovky těchto objektů po celé republice. V rámci Roku sokolské architektury chce upozornit na stovky sokoloven, které patří k architektonickým skvostům mnoha obcí a měst. A současně má připomenout, že stavby těchto objektů znamenaly pro naše předky obrovskou práci a finanční zatížení, protože je budovali z vlastních zdrojů a svépomocí.
Budova sokolovny v Českém Brodě byla postavena roku 1884 podle projektu místního architekta Jana Kouly, který se podílel i na její umělecké výzdobě. Budova má nádherný kazetový strop a mívala i krásnou oponu. Po slavnostním otevření v roce 1885 se stala společenským a kulturním střediskem města.
Opona byla nádherná – a možná zase bude
Na původní oponě, která je rovněž dílem architekta Kouly, byl obraz lemovaný sokolskými symboly. Představuje alegorickou postavu – dívku, která se pod velkou krásnou lípou chystá ověnčit vavřínem dvě postavy krojovaných sokolů… Prostě nádhera.
Původní opona byla roku 1912 nahrazena novou, jejím autorem byl českobrodský lékárník a samozřejmě člen Sokola Rudolf Rott.
Jan Koula se narodil 7. února 1855 v Českém Brodě. Po maturitě na pražské reálce studoval architekturu na České vysoké škole technické u prof. Josefa Niklase, a potom i na vídeňské Akademii výtvarných umění. Po návratu do Prahy získal na pražské technice u prof. J. Schulze místo asistenta, brzy se stal docentem a pak i profesorem architektonického a ornamentálního kreslení. Zemřel v Praze 18. května 1919.
K jeho nejznámějším architektonickým dílům patří most Svatopluka Čecha v Praze, vlastní rodinný dům v Bubenči s řadou folklórních motivů, dům básníka Adolfa Hejduka v Písku, rekonstrukce renesanční budovy plzeňské radnice a právě sokolovna v Českém Brodě. (Architektonická pozůstalost Jana Kouly unikla zkáze při povodních v roce 2002 díky okamžitému zamražení a v současné době není přístupná.)