O tom, že má opium na lidské tělo a bolest uklidňující účinky, věděli již první egyptští lékaři, ale ani ti nebyli rozhodně první, kdo si opojných účinků šťávy z makovic všiml. Podle vědců se působení opia oddávali již mezolitičtí lidé. O jeho rozšíření a počátek hojnějšího využívání se podle všeho zasloužili syrští obchodníci při svých cestách do daleké ciziny. Brzy tedy i další národy odhalily jeho bolest tišící účinky a není se tedy čemu divit, že jeho obliba rychle rostla - zvláště v Británii.
Laudanum do každé rodiny
Pravým zlatým věkem opia bylo 19. století. Laudanum, jak byl desetiprocentní alkoholový roztok opia označován, byl k dostání v běžných obchodech. Protože se o jeho negativních účincích a schopnosti vyvolat závislost nehovořilo, neměli lidé zábrany jej užívat téměř neomezeně. Ženy jím tišily menstruační problémy, muži jej užívali jako prostředek na úlevu od bolesti po úrazu, ale podáván byl i dětem na zklidnění. Takové použití opia si dnes představíme asi jen velmi stěží. K jeho oblibě, šíření i častému užívání bez jakýchkoliv výčitek přispívala také jeho snadná dostupnost, nízká cena i propagace jeho účinků - samozřejmě těch kladných a „zázračných“.
Pro inspiraci…
Laudanum s jeho účinky samozřejmě brzy našlo svoje uplatnění také pro povzbuzení nálady. Mnozí autoři - hudební skladatelé, spisovatelé, básníci i další - jej užívali jako pomoc při tvůrčích krizích. Dnes je již známé, že mnohé vynikající skladby nebo literární díla by bez tohoto preparátu patrně nespatřily světlo světa. Kdo ví, jestli bychom se dnes mohli děsit horory, které světu zanechal Alan Edgar Poe, zaposlouchat se do skladeb Frederica Chopina nebo do symfonie Hectora Berlioze… Ale Laudanum v devatenáctém století užívala podstatná část umělců i lidé téměř ze všech společenských vrstev. Není potřeba připomínat, že výhody a inspirace, které užívání Laudana přinášelo, byly vyváženy zdravotními důsledky - nejednou bohužel i smrtí…
Začátek konce nejen Laudana
Konec 19. století přinesl konečně také prozření nejen odborníků, ale povědomí o škodlivých účincích opia se začalo šířit i mezi lidmi. Prvním omezením, které již naznačovalo další zákazy, byl zákon o farmacii, vydaný v Anglii v roce 1868. V té době ale paradoxně začalo docházet k masivnějšímu šíření kokainu a heroinu. Dnes jsou samozřejmě omamné látky v Británii - již plných sto let - zakázány, a nejen tam. Výjimkou jsou medicínské účely za přesně stanovených podmínek.
