Proloženiny neboli odborně dekubity mohou vzniknou velmi rychle, naopak se hojí dlouho a složitě, proto je u lidí, kteří jsou připoutaní na lůžku, velmi důležitá prevence. Stačí totiž kombinace několika faktorů a v průběhu pár dní či týdnů mohou vzniknout vážná poškození tkaniv různé intenzity - od začervenání přes odumírání jednotlivých vrstev kůže a podkožního tkaniva až po postihnutí svalů, šlach a kostí. To je situace, do které se bezesporu nikdo nechce dostat.
Čeho jsou proleženiny důsledkem?
Jedná se o lokální selhání oběhu krve a lymfy v kůži nebo v podkožních tkáních. Selhání může být důsledkem vnějších faktorů, jako jsou soustavný tlak, tření, teplota a vlhkost místnosti nebo také vnitřních faktorů, pod kterými můžeme uvést nehybnost, pokročilý věk, podvýživu, cukrovku, kardiovaskulární onemocnění nebo také obezitu.
Domácí hrozba pro starší
Riziko vzniku proleženin nehrozí jen v případě dlouhodobého pobytu na nemocničním lůžku nebo v posteli zařízení sociální starostlivosti, ale také doma. Tam může být dokonce o něco vyšší, protože na rozdíl od institucionalizovaného prostředí věštinou není nonstop po ruce člověk, který by ležícího pravidelně polohoval a zabezpečoval všechny ostatní preventivní opatření.
I když je pravdou, že dekubity může trpět každý bez rozdílu věku je celkem logické, že nejvíce ohroženou skupinou jsou lidé ve vyšším věku. Mají totiž sníženou elasticitu a pevnost kůže, protože je křehká a lehce zranitelná. Hodně také záleží na tělesné hmotnosti, u pohlubých osob je vyšší riziko pro vznik proleženin, a to díky malé vrstvě tuku, která chrání před učinky tlaku. U obézních je zase riziko díky tomu, že se tolik nehýbou a nepolohují.
Faktorem, který velkou měrou přispívá ke vzniku proleženin, je jakákoliv porucha průtoku nebo objehu krve, nedostatečná výživa, dehydratace a hyperhydratace, ale také poškožení míchy, porucha mozkové činnost, vliv léků, cukrovka choroby srdce, vysoký krevní tlak nebo psychické choroby.
Tlak v kombinaci s vhlkem
To je nejhorší možná kombinace. Proleženiny totiž vznikají v momentě, kdy je tlak v kůži a podkoží tak silný, že v daném místě znemožňuje průtok krve a dochází k uzavření drobných cév. Tkáním se potom nedostává kyslíku ani živin, buňky postupně odumrají, přičemž vznikají toxické, životu ohrožující splodiny.
Dalšími významnými pomocníky při prevenci jsou antidekubitní podložiky, pasivní nebo aktivní matrace a polohovací postele.
Zvýšené riziko vzniku proleženin je u lidí, kteří trpí únikem moči a stolice, ale i při zvýšeném pocení, a to například v období léta nebo při horečkách a při vyšší vlhkosti v místnosti. V té době se totiž povrchové vrstvy kůže narušují, je méně odolná proti infekci i mechanickým vlivům a dekubit může vzniknout i následkem tření kůže o podkožku.
Proleženiny se mohou obecně vytvořit na kterékoliv části těla, nejčasteji však bývá kůže narušená až mrtvá v oblasti pat, sedících kostí, stehnech nebo na vnější straně kotníků.
Prevence jako základ
Je třeba dodržovat několik zásad - s ležícím pravidelně polohovat, dát si záležet, aby měl vyváženou stravu, byl celý v suchu, samozřejmě také čistý. Intenzivně je třeba se starat také o jeho kůži, vhodné jsou krémy, které hydratují, ale nemastí, a masáže bez zbytečného tlaku na namáhaných místech.
