Lidský organismus mnohem lépe snáší chladno než horko, to je známý fakt. Se zimou si můžeme de facto poradit raz dva. Jednoduše se přioblečeme a pořádně se zavrtáme do teplých, nejlépe péřových (pakliže nejsme alergici) peřin. Bohužel, když je nám horko, až tolik toho nenaděláme. Svléknout se z kůže jednoduše nejde.
Když je vedro a ochlazení není na obzoru, je nutné se podle toho zařídit. Při této myšlence se asi každému ihned vybaví klimatizace. S tou ale opatrně. Za prvé z ní můžeme raz dva onemocnět a za druhé si ji nemůže dovolit jen tak každý. Ať už je to otázka financí, místa nebo nepříjemného bytného, který její pořízení jednoduše zatrhne. O účtech za elektřinu nemluvě.
Proč spíme?
Proč vlastně spíme? To nikdo s jistotou neví a vědci si s touto otázkou už dlouho lámou hlavu. Jediné logické vysvětlení, které máme, je to, že organismus při spánku regeneruje. Mozek upadne do jakési hibernace, kdy dojde ke ztrátě vědomí. Uvolní se veškeré svalstvo a zpomalí se tep i dýchání. Je to ale opravdu hlavní důvod spánku?
Dle vědců v tom musí být i něco mnohem, mnohem víc. Spánek je totiž de facto jediná fyzická potřeba, kterou neovlivníme. Můžeme přestat jíst a pít do úplného vyhladovění a dehydratace, můžeme se vzdát sexu nebo nechodit vůbec na záchod, až nám prasknou střeva, ale nespat nedovedeme. Proč tomu tak je, zatím nikdo neví. Bez ohledu na to, co uděláme a kolik kávy do sebe nalijeme, přijde okamžik, kdy hlava klesne a my usneme.
Nepouštějte horko do ložnice
Okna v ložnici zakryjte, aby přes něj nepronikaly žádné sluneční paprsky. Takže jestli jen trochu můžete, pořiďte si nějaký stínicí prvek: na okna předokenní rolety, na balkon slunečník, na terasu markýzu nebo sluneční plachtu. Poměrně slušný výběr najdete v každém hobbymarketu. Když se vám podaří byt odstínit, hned sundáte několik stupňů z teploměru.
Rozhýbejte vzduch, co to jde
Máte všechna okna obrácená jen na jednu stranu? Pak můžete mít problém byt vyvětrat. V horkých dnech se ani větrání nedoporučuje. Veškerý horký vzduch naženete přímo do bytu. V takových chvílích je dobrý větrák.
Existuje celá řada větráků různých velikostí a tvarů a když pod něj postavíte třeba hrnec se studenou vodou anebo kostkami ledu, poslouží hned jako menší klimatizace. Tomu, kdo má slabý spánek, možná může vadit jeho hučení.
Důležitá je i strava
Ač to zní možná podivně, ale ochladit se můžeme i samotným jídlem. Není moc dobré se v těch největších vedrech nacpávat pečenou, mastnou kachnou s červeným zelím a s deseti knedlíky. V horku vám z toho může být i pěkně šoufl. Trávení je totiž pro tělo docela náročná aktivita, takže bychom měli vybírat jídlo lehké a studené.
Jako večeře jsou ideální lehké těstoviny, studené polévky, saláty – když do nich přidáte třeba tuňáka nebo sýr, zasytí vás a tělo se přitom nezapotí při trávení. Stejně tak byste měli v parných dnech zapomenout na alkohol. Roztahuje cévy, zatěžuje tělo, a navíc se po něm vyspíte ještě hůř než za střízliva. Co tedy pít? Minerálky, abyste doplnili vypocené kationty a anionty.
Ředěné džusy a mošty, když už vám nechutná obyčejná voda. Nebo se inspirujte v Africe a pijte vlažné či studené čaje, třeba ibiškový nebo mátový. Nespoléhejte ani na oblíbené ledové nápoje. Když si šokově ochladíte žaludek, tělo se s tím bude muset vyrovnat – a přitom se zase ohřeje. A jak s vedrem bojujete vy?
