Někdy se může stát, že se trávníku na vašem pozemku příliš nedaří. Než nechat taková místa zarůstat plevelem, je rozhodně lepší je hustě osadit trvalkami či plazivými jehličnany nebo listnatými keři, které půdu dokonale pokryjí svými výhony. Některé mají rády i plné slunce, jiným vyhovuje spíše polostín nebo stín.
Připravujeme půdu pro sadbu
Aby se rostlinám dobře dařilo, je nutné půdu dokonale zbavit plevele, zároveň bychom jí měli dopřát živiny, a to v podobě dobrého zahradního kompostu. Trvalky je vhodné zasadit hustě vedle sebe na vzdálenost 20 cm nebo do sponu asi 8 až 15 rostlin na m2. Pokud se spíše rozhodnete pro půdokryvné rychle rostoucí jehličnany, ty zasaďte do vzdálenosti alespoň 1 m od sebe.
Půda takto osázená je náchylná k vysychání. Zasazeným rostlinám je třeba dopřát pravidelnou zálivku, nebo ještě lépe holý povrch půdy přikrýt mulčem. Ten zároveň brání i prorůstání plevele. Půdokryvnými rostlinami dokonale zarostlý záhon pak není nutné plít ani sekat. Maximálně na podzim posbíráte suché listí. Lépe ručně, než je shrabovat hráběmi, které by mohly souvislou plochu poškodit.
Jaké rostliny vybrat na slunné stanoviště
Propustnou vlhkou půdu a slunnou polohu má rád tavolník japonský. Vytváří keře a nízké živé ploty a kvete od května až do srpna. Nenáročný na pěstování je mochnovec křovitý, který je oblíbený díky svým výrazným žlutým květům a dlouhou dobou kvetení od června do září, čímž vytváří na zahradě atraktivní zákoutí. Mochnovec má rád mírně vlhkou, propustnou a výživnou půdu, přičemž dobře odolává škůdcům i nízkým teplotám. Krátkodobé sucho snáší poměrně dobře. Dlouhodobý nedostatek vody se však obvykle podepíše na nekvalitním kvetení.
Kromě půdokryvných trvalek si na slunný záhon můžete zasadit také okrasné jehličnany nebo některý z listnatých keřů. Jalovec poléhavý je plazivý keř, původně pocházející z Japonska. Na půdu není nijak náročný, klidně snese i zásaditou nebo kyselou. Na slunci se také daří skalníku celokrajnému, který kvete od dubna do června. Roste i na skalnatém nebo kamenitém podloží a nejlépe mu bude na prosluněném svahu.
Když na zahradu příliš slunce nesvítí
Na stinná nebo polostinná místa se výborně hodí například barvínek menší. Má rád vlhkou a na živiny bohatou půdu. Směle ho můžete zasadit do podrostu křovin. Vyvarujte se však kyselých půd, které mu nedělají dobře. Jako půdokryvná rostlina zahrad a parků je barvínek pěstován prakticky už od středověku.
Nemáte-li na svém pozemku dostatek světla nebo potřebujete nechat zarůst kus půdy ve stínu, využijte klidně i břečťan popínavý. Je to stálezelená rostlina s hlubokým kořenovým systémem. Díky příčepivým kořínkům se dokonce může pnout vzhůru. Délka jeho stonku dosahuje úctyhodných 15 metrů. Plodem břečťanu jsou tmavě modré bobule, jež jsou pro člověka jedovaté. Zajímavé však je, že ptáci je mohou zobat bez obav z otravy.