Názvy obcí vznikaly různě, dost často se v nich odrážela jména prvních starousedlíků nebo pánů panství. Často to bylo na základě přírodních podmínek nebo typických stromů v okolí. Příroda ovlivnila spoustu názvů, přesto to bez podrobnějšího zkoumání nepoznáme. Takovým příkladem je Vtelno. Vtelno bylo totiž místo, kde rostly vrby, tedy místo porostlé vrbovím. Vetla je staroslovansky vrba.
Ve Vševilech snad byli blázni?
Ve středních Čechách máme hned poblíž sebe dvě vesnice - Vševily a Pročevily. Rozhodně v tom nehledejte, že tam všichni bydleli ve vilách. Pochopitelně, když vznik obce Vševily se datuje k roku 1349. Vila znamenalo ve středověku blázen nebo i šašek. A slovo proče mělo význam jako další či ostatní. Takže Pročevily byla něco jako ves dalších bláznů.
Názvy kopírovaly i obživu obyvatel
Jména také zobrazovala typickou obživu většiny obyvatel. Jasné jsou tudíž Zlatníky a třeba Rataje prozrazují vesnici oráčů. Rataj bylo staroslovansky oráč. Do názvů obcí se promítaly i skalní útvary, vodní toky, ale i klimatické poměry. Proto máme třeba Hůrku, Bystřici či Větrov.
Rodí se i nová jména obcí
Nové názvy vznikají i v současnosti, tedy v docela nedávné době. Například část sídliště v Havířově se jmenuje Korea. Název vznikl v době, kdy se sídliště stavělo a rozkopané a plné kaluží a bláta dostalo název podle bojiště z doby korejské války.
Ve Středočeském kraji známá obec Pičín má původ názvu od jména Pieka, tedy Píka. To byl zřejmě člověk, který ves založil. Na Železnorudsku je zase obec Šukačka. Tady jsou dvě možnosti původu názvu. Může to být od srbského slova šuka, tedy koza, nebo od šukat, což je po staročesku a ještě dnes výraz z polštiny, který znamená pobíhat po domě.
Pětisvazkový slovník na internetu
Pokud vás zajímá původ názvu vaší obce, můžete nahlédnout do elektronického slovníku Antonína Profouse. Slovník je momentálně aktualizován, takže musíte mít trpělivost. Odkaz najdete zde.
Pětisvazkový slovník Místní jména v Čechách: jejich vznik, původ, význam a změny napsal Antonín Profous ve spolupráci s Janem Svobodou a Vladimírem Šmilauerem. Vyšel v letech 1947–1960. Zpracovává přes 15 000 jmen českých měst a obcí a digitalizovaná podoba Profousova slovníku byla zpřístupněna v roce 2011.
