Jak poznáme legendu? Třeba tak, že její jméno znají i ti, kteří se s ní třeba nemohli během celého života ani na vteřinu setkat. Věřte nebo ne, své legendy má i svět mobilních telefonů. I když jde o svět ještě poměrně mladý, dal za dobu své existence vyniknout několika stěžejním zařízením. Pojďme si prohlédnout ty největší mobilní pecky historie.
Pětatřicet let první Motoroly
Na úplný úvod si připomeňme, že historie mobilního telefonování se začala psát v roce 1983. Tehdy Michael Douglas ve filmu Wall Street poprvé použil mobilní telefon ve smyslu, v jakém jej prakticky známe dnes.
Tedy telefon nezávislý na domácí základnové stanici, se kterým se můžete pohybovat volně v prostoru, aniž byste byli omezeni dosahovou vzdáleností. Vůbec prvním komerčně prodávaným mobilem se stala analogová Motorola DynaTAC 8000X. Před 35 lety za ni první zájemci museli zaplatit astronomických čtyři tisíce dolarů!
Výběr legend ovládla Nokia
Nokia byla přes deset let suverénně nejpopulárnějším výrobcem mobilních telefonů a byla také extrémně produktivní. Mnozí říkali, že je zkrátka stále o krok napřed před konkurencí. Nelze tak zapomenout na několik vybraných modelů, po kterých v té době toužil snad každý.
Manažerská Nokia 5110 se hrou Snake
Kdybychom měli z celého dnešního výběru zvolit největší legendu, bude to určitě Nokia 5110. Finové tento - podle tehdejších měřítek - malý a bytelný telefon už v roce 1998 vybavili předními výměnnými kryty, grafickým černobílým displejem, kam se mohlo již tehdy za pár desítek korun na dálku zaslat místo jména operátora tolik oblíbené grafické logo či obrázek, nebo výborným ovládáním a obrovskou výdrží baterie. A také legendární hrou Snake - Had!
Nokia 5110 byl vysněný telefon v drahých předplacených sadách. Stála v nich tenkrát kolem devíti tisíc korun a to byla bez zhruba dvou tisíc korun průměrná měsíční mzda v Česku. Nokia se ale od začátku vyhýbala nejnižší cenové třídě a bývala kvůli tomu často odsuzována jako předražená značka. Funkce a design měla ale bezkonkureční.
"Bezanténové" telefony a vibrační vyzvánění
V březnu roku 1999 Nokia ukázala další dlouho očekávaný model - 3210, který už nepotřeboval vystupující anténu a stačila mu přímo integrovaná. Podporoval také druhé pásmo GSM 1800 MHz. 3210ka měla opět výměnné kryty, tentokrát ale přední i zadní, a výbornou klávesnici, na které se velmi rychle daly psát textové zprávy. Nokia pro tento telefon tradičně nastavila cenu přesahující 10 tisíc korun, což bylo na tu dobu opět poměrně hodně. Cena ale zhruba po půl roce prodeje začala postupně klesat.
O rok později, konkrétně v září 2000, Nokia pokračovala v řadě úspěšných low-endů představením modelu 3310. Lišil se především vnějším vzhledem. Funkce, prostředí a ovládání se zase příliš nezměnily. Novinkou v tomto modelu tak bylo zejména vibrační vyzvánění a nové hry, kterými především mladá generace poměrně žila. I tento telefon se začal prodávat na hranici 10 tisíc korun.
Mladí volili Philips SAVVY
Možná si někteří z vás vzpomínáte na reklamu, v níž se příběh vyprávěl pomocí obrázků. Propagovala netradičně žlutý Philips SAVVY. Ten se prodával od tehdejšího Eurotelu v sadě GoStar za necelých 7 tisíc korun. Příliš krásný a výkonný ale nebyl, měl černobílý dvouřádkový displej a plastovou konstrukci ve žluté či černé barvě, přesto si v jistých kruzích získal určitou popularitu. Kromě podpory SMS (což do určité chvíle nebyla zas taková samozřejmost) nabízel budík, stopky a kalkulačku. A to bylo téměř vše.
Telefon měl gumovou klávesnici a tehdy u většiny mobilů stále ještě obligátní anténku. Rozměry telefonu byly 129 x 48 x 24 mm, přístroj s baterií vážil 143 gramů. V menu jste se mohli pohybovat kulatým tlačítkem se čtyřmi šipkami pod názvem Kompas.
Popularitu si získal zejména mezi mladšími uživateli, jeho hlavní lákadla se však brzy ukázala být spíše hlavními nedostatky. Obrázkové SMS, na které se operátor snažil uživatele nalákat, jste mohli posílat jen mezi stejnými modely, animace v menu zase zdržovaly. Po jeho vydání následoval ještě Philips Vogue, ten se však již příliš velké popularitě netěšil.
Revoluce v podobě barevného displeje
Před šestnácti lety - v roce 2002 - už začaly být běžné telefony s barevným displejem a Nokia ho jako jedna z prvních nabídla i v modelu nižší střední třídy.
Ten nesl označení 3510i a byl nástupcem trochu podivného modelu 3510, který se zkrátka v té době příliš nepovedl, i když měl ve své výbavě (stejně jako 3510i) datové přenosy GPRS a mobilní prainternet WAP. Varianta 3510i navíc nabídla Javu. Oba modely stály krátce po svém uvedení na trh okolo 7 tisíc korun.
Stylová byla véčka, zejména bez antény
Jedním z prvních opravdu zajímavých mobilních véček byl Samsung E700 z roku 2003. Chyběla mu anténa a navíc na horním krytu zářil barevný displej. U nás se prodával za asi 14 000 Kč, což rozhodně nebylo málo, a i výbavou patřil do vyšší třídy. Mobil měl rozměry 90 × 45 × 23 mm při hmotnosti jen 86 g.
Od ostatních stříbrných a mnohdy nevýrazných véček se lišil právě barevným krytem. Velkou radost udělal TFT barevný displej s podporou 65 tisíc barev, nechyběly tradičně „samsungovské“ barevné ikony a menu. Do paměti se vešlo až 1 000 jmen s položkami, kromě SMS tu byly MMS a průlomem byl dokonce jeden z prvních VGA fotoaparátů. Vše se ukládalo do tehdy neuvěřitelných 9 MB paměti. Na data čekal wap a GPRS třídy 10.
