Ochranné krémy používali lidé již ve starém Egyptě, pro které byla světlá pokožka znak společenské prestiže. Tehdy se chránili za pomoci směsí z rýžových otrub či jasmínu. Moderní opalovací krémy, tak jak je známe, se začaly objevovat až ve 30. letech 20. století. Co se ale týče ochrany, tak účinné příliš nebyly, měly SPF přibližně 2. I u krémů, které byly určené na vysokohorskou turistiku. Jinak SPF „hodnocení“, jaké známe dnes, se u krémů používá od roku 1962.
Mýtus: Opalovací krémy jsou jedinou prevencí proti rakovině kůže
Opalovací krém je důležitou ochranou kůže před UV zářením, a tím i prevencí proti vzniku nebezpečného kožního melanomu, ostatních nádorů kůže, ale i prevencí proti vráskám. „Žádný opalovací krém ale pokožku 100% neochrání před UV zářením. Je nutné se chránit před sluncem i jinak, nejlépe v kombinaci různých metod. Během největší expozice slunce (11 až 15 hodin) je nutné se chránit jak krémem, tak vhodným oděvem a větším pobytem ve stínu. Navíc na vzniku rakoviny kůže mají kromě slunečního záření podíl i genetické rizikové faktory či oslabení imunitního systému nebo radiační léčba. Pravdou ale je, že sluneční paprsky (či solárium) jsou důvodem vzniku kožního melanomu až z 80 %,“ vysvětluje dermatolog MUDr. Jan Kučera z Perfect Clinic Dermatology.
Mýtus: Když je „zamračeno“, nemusím mít opalovací krém
Důležité je říct, že mraky ani déšť neblokují UV záření. Podle Světové zdravotnické organizace až 80 % UV záření prochází skrz mraky, i když s 20% nižší intenzitou. „Nutné je proto nanášet opalovací krém i během zatažených letních či jarních dní. Především u lidí s rizikovou fotosenzitivní pokožkou, kteří mají typicky blonďaté a zrzavé vlasy a modré oči.“
Mýtus: Opalovací krémy fungují stejně, takže je jedno, jaký používám
Všechny opalovací krémy (sunscreeny) nejsou stejné a neliší je jen hodnotou SPF, cenou a jménem značky, liší se i složením a způsobem ochrany. Asi nejzákladnější dělení sunscreenu je podle jeho složení na fyzikální a chemické opalovací krémy.
„Fyzikální (minerální) krémy obsahují oxid zinečnatý nebo oxid titaničitý a fungují na principu rozptylu, tzn. neabsorbují se do kůže, ale na pokožce vytvoří slabou vrstvu odrážející UV záření. Jejich výhodou je, že chrání okamžitě a lidé s citlivou pokožkou po nich nemívají podráždění. Nevýhodou ale může být, že se snadno smyjí ve vodě a musí se tak aplikovat častěji. Mohou také někdy po aplikaci na kůži vytvářet bílé zabarvení,“ říká Kučera.
U chemických opalovacích krémů se složky absorbují do pokožky, a tím pak pohlcují sluneční paprsky a přeměňují UV záření na teplo. „Jejich výhodou je, že nedělají bělavé zabarvení na kůži a mohou být více voděodolné. Nevýhodou pak je, že u lidí s citlivou pokožkou může vznikat podráždění. Jejich aplikace by také měla být 30 minut před sluněním. Nutné je ale říct, že oba typy krémů jsou účinnou ochranou proti slunečnímu záření.“
Mýtus: Celý den pracuji z domova, takže se nemusím „natřít“
Mnohdy lidé, kteří jsou během letních dní doma či jedou celý den autem, nepoužívají opalovací krémy. To je ale chyba. „Sluneční záření proniká i skrz sklo. Sedíte-li tedy u okna delší dobu, je nutná fotoprotekce. Bohužel, pokud se chystáte namazat a přes sklo se opalovat, tak vás musíme zklamat, protože skrz sklo neprochází UVB paprsky (ty, které opalují), ale pouze škodlivější UVA paprsky – ty, které mohou způsobit vznik melanomu kůže,“ má jasno lékař.
Mýtus: Sedím celý den pod slunečníkem, jsem tak ochráněn
Slunečník je jistě skvělým pomocníkem proti spálení. Především během poledne. Jedná se ale pouze o doplněk. „Je stále důležité být namazán opalovacím krémem. Slunečník pouze blokuje přímé UV záření, nechrání před UV paprsky, které se odrážejí od země nebo vody. Nedávná studie porovnávající použití opalovacího krému vs. použití slunečníků bez krému potvrdila to, co klinicky pozorujeme dlouhodobě, že lidé, kteří použili pouze slunečník, měli výrazně vyšší míru spálení než jedinci, kteří byli na slunci s ochranným krémem,“ dodává MUDr. Jan Kučera.
Mýtus: Používám make-up se SPF ochranou a to stačí
Mnoho kosmetických produktů, jako je pleťový krém, make-up, BB cream či pudry, v sobě obsahují již nějakou SPF ochranu. Většinou to ale bývá pouze 15 SPF, což často nemusí být pro pokožku dostačující (ideální je faktor 30).
„Navíc lidé si často aplikují make-upu či krém jen ve velmi tenké vrstvě, a to nemusí před sluníčkem dostatečně ochránit, především pokud budeme na sluníčku dlouhou dobu. Ideální je i pod make-up či na hydratační krém nanášet odpovídající SPF ochranu. Neplatí také to, když si nanesu make-up se SPF 15 a hydratační krém s faktorem 15, tak se ochrana zdvojnásobí a bude 30. Stále bude jen SPF 15.“
Zdroj: MUDr. Jan Kučera, Perfect Clinic Dermatology
KAM DÁL: Institut pro výzkum Alzheimerovy choroby radí, jaká je nejlepší prevence proti této nemoci.
