Lze převychovat opravdu každého psa i toho nejagresivnějšího či nejbázlivějšího?
S každým psem se dá pracovat. Každý pes se dá vychovat, převychovat na takovou míru, aby byl bezpečný, ovšem pouze za předpokladu, že jeho vychovatel postupuje správně, má zkušenosti a není to pouze o „zkoušení“, ale musí skutečně vědět, co dělá. Často ke mně lidé přivedou psa, který vykazuje známky problémového chování, v mých rukách je během pár minut naprosto v klidu, protože umím se psem zacházet, ale jakmile ho mám vrátit do ruky majiteli, který ho vede špatně, pes se chová zase jako před tím. Z toho důvodu absolutně neuznávám to, aby majitelé svoje psy dávali někomu cizímu na převýchovu domů a doufali, že psovi někdo změní povahu a oni si odvedou psa „jako vyměněného“.
Dá se říct, že některý pes má již vrozené agresivní chování nebo je to dílem jeho výchovy?
Někteří psi, kteří se na různých otřesných místech množili mezi sebou, získali samozřejmě po svých rodičích i určité vady v chování. Nejčastěji jde o bázlivost. Stejně tak mohou štěňata zdědit agresivitu po rodičích, proto se v chovech psů s PP nehodnotí pouze vzhled, ale také povaha. Důležitá je řádná socializace, už od štěněčího věku je třeba učit pejska, co může a co nemůže a to pokaždé.
Jak dlouho trvá, než psa převychováte?
To se nedá vůbec přesně definovat. Každý má za sebou jinou minulost. Některé problémy se dají vyřešit za pár týdnů, některé třeba za rok. Záleží na tom, jak často a jak intenzivně se s pejskem pracuje, s kolika lidmi přijde do kontaktu, s kolika zvířaty a s jakým prostředím.
Kolik převýchova psa stojí?
Neúčtuji si přesné částky za převýchovu. Vysvětluji lidem, že já za ně nemohu plnit úlohu vůdce smečky u nich doma, to musí udělat majitel, takže já majitele pozvu na konzultaci, vysvětlím mu princip, na kterém komunikace se psy funguje, naučím ho, jak má se psem zacházet a řeknu mu vše, co dělal doposud špatně. Pak je možné jezdit častěji, protože tolik věcí se nedá najednou zapamatovat. Pokud nám klient něco přispěje, jsme rádi, vzhledem k počtu psů v našem azylu a necháváme na uvážení každého, na kolik si naší pomoci cení. Neberu psy do stacionáře, to pouze výjimečně, kdy je nezbytná pomoc smečky na delší dobu. Ale nemohu toto dělat na úkor pejsků, kteří jsou zde a nemají žádné páníčky.
Co byste poradila chovatelům, kteří mají problémového psa?
Určitě je potřeba ten problém řešit. Pokud bude majitel problémové chování psa ignorovat, tak mu tím v podstatě ubližuje. Pokud se pes bojí, je pro něj život utrpení, pokud je pes agresivní, je pro něho utrpení, že nemůže zabíjet, napadat a je permanentně ve stresu. Ze všeho nejdřív je třeba psa zabezpečit, učit ho nosit náhubek, vodit ho pouze na vodítku, zabránit útěkům a poranění zvířat a osob. Dále doporučuji kastraci, určitě ne jako primární řešení problému, ale velmi to pomůže zklidnit psa, pokud se jedná o frustraci z nemožnosti se pářit. Poslední krok je pak vyhledat odborníka. Osobně bych dala přednost vždy člověku, který si nebude brát psa domů za neskutečné peníze, ale naučí mě, jak mám postupovat. Odborník se bude chovat klidně k vám i ke psovi.
