Nejintenzivnější období, kdy celou planetu sužovala pandemie covidu, už snad máme naštěstí za sebou. Zatímco v posledních letech jsme si zvykli nosit respirátory, které bránily nejen právě koronaviru, ale i dalším choroboplodným zárodkům v pronikání do našeho těla, nyní jsme je odložili a virózy mají znovu cestu pohodlně otevřenou. Návrat k normálnímu životu se tak projevil i vzestupem počtu dětí s běžnými virovými chorobami. Těch je v současné době podle statistik navíc ještě více, než tomu bylo třeba v době našeho vlastního dětství. Čím to je a co proti tomu dělat?
Může za to medicína?
Čím to je, že jsou dnešní děti z tohoto pohledu výrazně zranitelnější než mladí lidé v minulosti? To má podle odborníků několik jednoduchých, ale zároveň logických vysvětlení. A na vině je paradoxně mimo jiné také posun v možnostech medicíny a vývoj nových, moderních léčiv. Jak je to možné? Viry a další choroboplodné zárodky nejsou “hloupé” a dokáží reagovat na podmínky, v nichž žijí. A tak ve chvíli, kdy se setkají s látkou (lékem), která jim prokazatelně škodí, případně je likviduje, začnou se nové situaci přizpůsobovat, mnohé mutují a tvoří nové varianty, které dokáží svého soupeře obelstít a léčbu přežít.
Jednoduše řečeno - stanou se po čase imunními vůči známým lékům. Jsou tedy vždy o krok napřed před vědci. Čím rychleji tak postupuje rozvoj medicíny a hlavně farmakologie, tím rychleji se mění i vlastnosti a odolnost virů.
Děti rostou - a to je problém...
Dobrým znamením není ani sama o sobě poměrně nízká imunita dětí ve věku, kdy se jejich tělo a s ním i tento systém poměrně rychle vyvíjí, což má samozřejmě svoje úskalí, dětské imunitní buňky mají mnohem více starostí s rozpoznáním jednotlivých patogenů než u dospělých lidí. To je také jeden z důvodů, proč děti onemocní mnohem častěji než dospělí.
Rodiče nejsou bez viny
Těžko se to poslouchá, ale na vině opakujících se dětských infekcí jsou mnohdy také samotní rodiče, a to zvláště ti nejúzkostlivější. Pokud se totiž budeme snažit každou rýmu nebo docela banální nachlazení zdolat hrstmi tabletek, uděláme pro tělo dítěte špatnou službu. To se týká zvláště zbytečného nasazování antibiotik, jež někteří rodiče po lékařích vyžadují, a ti, bohužel, v mnoha případech tomuto naléhání vyhoví.
Víme o tom všichni
A pak je tady ještě jeden problém - v našem životním prostředí, které je rok od roku více a více zanesené všemožným smogem a alergeny, není snadné zůstat zdravý. U dětí to pak platí dvojnásob. Navíc se (jak jsme se bohužel nedávno bolestně přesvědčili) objevují stále nové viry, s nimiž se lidstvo pravděpodobně ještě ve své dlouhé historii nesetkalo, a nemůže se proti nim tedy přirozeně bránit. Kromě koronaviru to poměrně nedávno byla například prasečí nebo ptačí chřipka, ale i další.
Zdravý rozum a trocha času navíc
Co s tím? Podle všeho bude nejlepší vzít znovu do ruky zdravý rozum a s ním přijde i zdravější životní styl nejen pro nás samotné, ale i pro naše děti. Jak na to? V tuto chvíli je třeba nejprve zhodnotit denní režim dítěte, a to včetně pravidelného spánku, protože právě ten je důležitý pro posilování nejen těla, ale také imunitního systému dítěte.
Stejně jako spánek je důležitý také jídelníček dítěte, který má začít snídaní. Rozhodně se nevyplácí spoléhat na to, že si dítě za obdržené kapesné koupí svačinu, která odpovídá jeho potřebám. Slané brambůrky nebo cukrovinky, které děti často bez dozoru rodičů zvolí místo jogurtu nebo tmavého pečiva, opravdu nejsou to pravé. Proto neváhejme vstát o několik minut dříve a připravit dětem plnohodnotnou svačinu včetně ovoce, zeleniny a celozrnného pečiva. Nezapomeňme samozřejmě na pitný režim dětí a dostatečný pohyb na čerstvém vzduchu a v rámci možností také otužování dětí.
Lékaře raději neobcházet
I přes veškerou snahu se může stát, že se dítě vzbudí s teplotou a ucpaným nosem, případně s kašlem. Pokud není jeho stav závažný, mohou pomoci bylinky, které znali již naši předkové. Taková léčba není návyková a navíc zbytečně nezatěžuje tělo dítěte. Často je vhodnější po dohodě s lékařem zvolit takovouto metodu léčby, než trvat na tabletkách z lékárny.
Bylinky - ale které?
Jednou z bylinek, které nechyběly v žádné domácnosti - a snad i tou základní - vždy býval heřmánek. Odvar, respektive výluh z něj pomůže zatočit s rýmou, kašlem i chrapotem, ale můžeme ho použít i na bolavé dětské bříško. Stejně tak při bolesti v krku pomůže šalvěj lékařská, na kašel a zánět průdušek můžeme použít diviznu a rozhodně bychom neměli zapomenout na květy černého bezu, které podporují pocení, a tím i snižování teploty. Navíc se postarají o úlevu při respiračních problémech. A pokud nebudou děti příliš protestovat, můžeme do léčby zapojit všemocný česnek, který částečně nahradí i ona tolik diskutovaná antibiotika, ale v "přírodním balení". A nakonec - kdo by zapomněl na med, zapomněl by na jednu ze základních léčebných surovin.
Zkrátka - příroda je, jak známo, všemocná a rozumný životní styl spolu s úctou k tradicím a znalostem našich předků mohou někdy pomoci více než velké chemické laboratoře. Pamatujme na to.
Zdroj: crossbordermedacare, UNICEF, wikipedie
KAM DÁL: Vraždící kněz se stal postrachem olomouckých biskupů: Měl na svědomí čtyři z nich a na dalšího se připravoval. Sám skončil zle.
