Hmyz údajně přežije všechno, ale extrémní sucha jsou i pro něj existenciální problém. Čísla výzkumu jasně deklarují, že v minulosti bylo v Evropě o mnoho více motýlů a jiných hmyzích opylovačů, než je dnes. Jsou na vině zvyšující se teplotní podmínky nebo k tomuto problému přispívá i člověk?
Opylovat
Úbýtek hmyzu znamená problémy pro přirozené procesy v přírodě. Nedostatek hmyzu na polích a loukách není problémem estetickým, ale existenciálním. Rostliny totiž přicházejí o své dvorní opylovače. To co v přírodě nestihne zařídit vítr nebo voda, primárně vyřeší hmyz.
V Evropě má tento drobný živočich na starost až 80 % všech rostlin. Nejpilnějším je v tomto ohledu, jak je známo, včela medonosná, ale člověk a následné sucho zásadně mění zaběhnuté koleje ve fungování přírody.
Krajina se mění v poušť
Průzkum, který probíhá posledních třicet let, odhalil, že v tomto časovém horizontu ubylo více než tři čtvrtiny hmyzu. V letních dnech je v přírodě až o 82 % méně opylovačů. Alarmující čísla nutí k přemýšlení. Proces opylování není jenom látka základní školy v přírodopisu, ale zcela zásadní jev, který ovlivňuje chod života na celé planetě.
Přírodovědci tedy začali používat termín hmyzí poušť. To v praxi znamená nedostatek lesů, kde funguje klasický ekosystém. Dnešní lesy a pole jsou vysazovány pro obchod. Takže jde jen o plodiny a dřevo. Stejné druhy stromů, které jsou většinou i stejně staré, tak nejsou prostředím, kde se daří živočišným a rostliným druhům. Mizející mokřady, remízky, stráně a meze člověk svým zásahem likviduje, aby pozemek proměnil ve finančně lukrativní prostor. Zcela logický krok má však nedozírné následky na chod přírody.
Sucho
Proměny deštného pralesa v poušť jsou hlavními příčinami tohoto problému. Přírodu tak opouští stromy a rostliny, které umí udržovat tolik potřebné vlhko. Sucho při extrémních teplotách tak nejsou problémem jenom pro člověka, který je z mnoha zdravotních důvodů vystaven riziku, ale hlavně se nabourává celý systém přírody.
