Rakovina prostaty je u českých mužů nejčastějším zhoubným nádorem a zároveň se jedná o druhou nejčastější příčinu úmrtí Čechů na zhoubný nádor. Dle nejnovějších dat u nás žilo v roce 2014 celkem 49 941 mužů s touto diagnózou.
Postupem času se tato čísla příliš nelepší, spíš naopak. Rakovina prostaty se pořitom zpočátku nijak neprojevuje, příznaky se objeví, až když už je onemocnění pokročilejší. Medián věku, kdy je mužům zjištěna, je v současnosti 68 let.
Genetika je velký strašák
Proč toto onemocnění vzniká, nevíme, jisté pouze je, že svou roli hraje genetika. Onemocnění rakovinou prostaty u otce či bratra zvyšuje riziko vzniku, a to až dvouapůlnásobně. Pokud jsou v rodině postiženi tímto nádorem dva příbuzní, narůstá riziko ještě výrazněji.
„Obecně se soudí, že vyšší příjem masa a živočišných tuků, stejně jako například kouření, může riziko vzniku zvyšovat, ale přímá souvislost dosud prokázána nebyla. Jedinou nadějí je včasné zachycení. Pokud je onemocnění diagnostikováno brzy, má muž velkou šanci na vyléčení. Je tedy velmi důležité, aby muži poctivě docházeli na pravidelná preventivní vyšetření,“ uvádí MUDr. Jakub Fejfar.
Preventivní vyšetření
Muži, kteří už 50. narozeniny oslavili, mají na vyšetření prostaty nárok jednou za dva roky při preventivní prohlídce u praktického lékaře. Pokud se ale mezi přímými příbuznými (bratr, otec) rakovina prostaty vyskytla, měl by se muž nechat jednou ročně zkontrolovat již od čtyřiceti let.
V tomto případě si ale prohlídku hradí sám, pokud mu nebyly diagnostikované potíže. „Obavy mužů z vyšetření nejsou na místě, není zvlášť nepříjemné, jedná se o zhruba dvacetiminutovou kontrolu, která ale může dotyčnému zachránit život,“ tvrdí doktor Fejfar.
Krok za krokem
- Všeobecná preventivní prohlídka.
- Krevní test k určení hladiny prostatického specifického antigenu (PSA).
- Vyšetření prostaty pohmatem.
- Pokud výše uvedená vyšetření vedou k podezření na nádorové onemocnění, biopticky se odebírá vzorek prostatické tkáně za účelem potvrzení či vyvrácení této diagnózy.
- Eventuálně další vyšetření, zejména ultrazvuk, CT, magnetická rezonance či scintigrafie kostí vedou k upřesnění diagnózy.
Preventivní prohlídka u praktického lékaře
Preventivní prohlídku u praktického lékaře by měl absolvovat jednou za dva roky každý, i když nemá žádné zdravotní obtíže. Jedná se o celkové vyšetření, jehož součástí je doplnění pacientovy anamnézy. Zde je kladen důraz na výskyt kardiovaskulárních, plicních a nádorových onemocnění, poruchy metabolizmu tuků, hypertenze či diabetu.
Lékař provede zhodnocení výsledků předepsaných preventivních vyšetření a kompletní fyzikální prohlídku, která zahrnuje například kontrolu srdce a plic poklepem a poslechem, pohmatem štítnou žlázu. Lékař zkontroluje stav žil a tepen na dolních končetinách, změří krevní tlak a zjistí index tělesné hmotnosti, ověří sluch a zrak a provede další případná vyšetření.
„Při pozitivní rodinné anamnéze na rakovinu prostaty se lékař zaměří na vyšetření prostaty konečníkem a výsledek laboratorních testů. Při podezření na onemocnění prostaty praktický lékař doporučí pacienta ke specializovanému urologickému vyšetření, jehož detaily jsou popsány níže v bodech,“ doplňuje MUDr. Fejfar. Na prohlídku je vhodné se předem objednat.
Krevní test
Na přelomu 80. a 90. let bylo do klinické praxe zavedeno vyšetření prostatického specifického antigenu (PSA), díky kterému se daří odhalovat onemocnění v nižších stadiích. Jedná se o jednoduchý krevní test ke zjištění hladiny PSA v krvi.
„Prostatický specifický antigen, zkráceně PSA, je bílkovina, která je tvořena buňkami prostatických žlázek. Buňky těchto žlázek vylučují tekutinu, která se stává součástí ejakulátu vycházejícího z penisu při pohlavním vyvrcholení. Malé množství tohoto antigenu se dostává do krevního oběhu, a proto může být detekováno z krevního vzorku.“
Vyšetření prohmatem
Při preventivní prohlídce se kromě testování PSA v případě karcinomu prostaty k diagnostice využívá také vyšetření pohmatem – per rektum. Toto vyšetření může zajistit jak praktický lékař, tak internista či urolog. „Při prohlídce si lékař všímá zejména velikosti, tuhosti a ohraničení prostaty. Svá zjištění dá poté dohromady s výsledky krevního testu na PSA,“ popisuje doktor Fejfar.
Všeobecně se dá říci, že pokud je hodnota PSA nižší než 2,5 ng/ml a zároveň je kontrola konečníkem bez podezření, lze považovat nález za negativní. Nicméně svou roli taktéž může hrát velikost prostaty i rychlost vzestupu koncentrace PSA, proto je ideální každého pacienta víceméně posuzovat individuálně.
Biopsie a další testy
V případě, že je hodnota PSA posouzena jako patologická nebo vyšetření pohmatem ukáže nějakou nepravidelnost či zatvrdnutí, je potřeba doplnit odběr vzorku tkáně z prostaty – biopsii. Tento vzorek je následně prozkoumán pod mikroskopem. Právě biopsie diagnózu rakoviny potvrdí, nebo vyvrátí.
Pokud se prokáže podezření na karcinom prostaty, mohou následovat další vyšetření za účelem detailnějšího posouzení stadia onemocnění, například počítačová tomografie, magnetická rezonance nebo scintigrafie kostí. Další kontroly jsou nutné také v případě, že se biopsií neprokáže rakovina prostaty, ale při dalších krevních testech se potvrdí rychlý nárůst hodnot PSA. Toto vyšetření je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.
Boj s pokročilou rakovinou prostaty
Například jen v roce 2014 byla rakovina prostaty zjištěna 6 584 mužům a zemřelo na ni 1 509 pacientů. Aby byla léčba úspěšná, je nutné odhalit karcinom včas, v raných stadiích.
„Určitě platí, že tuto šanci dostanou pouze pacienti, u kterých se onemocnění odhalí v raném stadiu, lokalizované pouze na prostatu. V opačném případě lze již průběh onemocnění pouze zpomalit. Proto důrazně doporučuji dodržovat pravidelné intervaly preventivních prohlídek, ať je šance na odhalení tohoto onemocnění co největší!“ uzavírá MUDr. Jakub Fejfar.
KAM DÁL: Žebříčkům slovníkových portálů letos kraluje slovo pandemie, vysoko je i mamba nebo brexit.
