Kvůli zbytečným předsudkům je však dárců v Česku mnohem méně než v jiných zemích. Snaží se na to upozornit Světový den dárců kostní dřeně, který letos připadá na sobotu 16. září. Zároveň je příležitostí, jak poděkovat všem, kteří do registru dárců již vstoupili.
Stát se dárcem a později tím zachránit lidský život zabere jen chvilku a prakticky to nebolí. Přitom se více než každý pátý Čech mylně domnívá, že je zákrok velmi bolestivý, jak ukázal výzkum agentury STEM/MARK.
I proto registry dárců v Česku čítají jen asi sto tisíc dobrovolníků, což je v porovnání se zahraničím velmi málo. Z výzkumu rovněž vyplývá, že více než třetina Čechů (34 %) o dárcovství kostní dřeně zatím ani neuvažovala.
Leukemie má mnoho tváří
Lidé v Česku také často netuší, kde všude může jejich kostní dřeň pomáhat. Nejznámější nemocí krve je leukemie, na kterou si spontánně vzpomene 71 % lidí. Leukemie však není jedno onemocnění.
Kostní dřeň je místem, kde příběh naší krve začíná. Je sídlem krvetvorných kmenových buněk, které se podle aktuální potřeby vyvíjejí v důležité krevní elementy tvořící naši krev (červené a bílé krvinky a krevní destičky).
"Jedná se o celou skupinu onemocnění krvetvorby, která jsou charakterizována nekontrolovaným množením leukemických buněk, jež utlačují tvorbu zdravých buněk v kostní dřeni," říká vedoucí lékařka ambulance Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze MUDr. Jacqueline Soukupová Maaloufová.
"Dnes dokážou lékaři rozeznat několik typů leukemií lišících se rychlostí rozvoje onemocnění, příznaky, prognózou i způsobem léčby. Část těchto leukemických onemocnění je plně léčitelná a pro některé pacienty je jedinou možností právě transplantace kostní dřeně."
Modřina bez příčiny
Existují onemocnění, která mohou být předstupněm leukemie? 70 % Čechů si myslí, že ne, anebo neví. Taková onemocnění ale existují a jedním z nich je primární myelofibróza. Pro většinu naprosto neznámý pojem, pro některé součást každodenního života. U tohoto onemocnění nejprve organismus čelí nadprodukci krevních elementů.
Postupně ale dochází k náhradě kostní dřeně vazivem, což vede k nedostatečné tvorbě krevních destiček, bílých i červených krvinek. Zodpovědnost za krvetvorbu přeberou játra a slezina, které však na tento velký úkol nestačí. Některé pacienty trápí "jen" častá únava až letargie či náchylnost k infekcím, jindy to mohou být bez příčiny vznikající modřiny. I tak může vypadat onemocnění krve.
Stát se dárcem prakticky nebolí
K zařazení do registru dárců je potřeba kromě splnění vstupních kritérií jen běžný odběr krve. K vlastnímu darování kostní dřeně dochází až v případě, kdy je identifikována vhodná dvojice dárce – pacient. Pro darování kostní dřeně existují dva rovnocenné způsoby odběru a dárce si z nich může vybrat.
Zdravá krev se správným počtem krevních elementů je jednou ze základních podmínek fungování organismu. Jestliže dojde k poruše krvetvorby, existují různé možnosti léčby, mnohdy je však jedinou možností transplantace krvetvorných buněk.
V prvním případě je odebrána z oblasti lopaty kosti kyčelní (pánve) a zákrok se provádí v celkové anestezii. Odběr tak prakticky nebolí, trvá přibližně 45 minut a dárce je obvykle z nemocnice propuštěn den po výkonu. Následující týdny čeká dárce období rekonvalescence, kdy se mohou dostavit mírné bolesti a on by se měl šetřit.
Druhý způsob představuje odběr kmenových krvetvorných buněk po předchozí stimulaci růstovými faktory pro bílé krvinky pomocí separátoru z periferní krve. Krev je z žíly vedena do přístroje, kde se z ní oddělují cirkulující kmenové buňky. Zbývající krev je dárci průběžně vracena zpět do krevního oběhu. Dárci stráví na odběrovém sále přibližně 4 hodiny, když vše probíhá bez problému, mohou jít v den odběru domů.
