Všichni víme, že cholesterol ve svém těle máme, ale pokud je ho zvýšená hodnota, pak to není žádná legrace. Způsobit totiž může skutečně vážné zdravotní problémy. Usazuje se na stěnách tepen a kvůli tomu se výrazným způsobem snižuje jejich průchodnost.
Vysoký cholesterol je také hlavním rizikovým faktorem pro vznik a také rozvoj aterosklerózy. Výsledkem pak mohou být závažné zdravotní komplikace, jako je infarkt, mozková příhoda, nedokrvení dolních končetin nebo také poruchy erekce u mužů.
Na druhou stranu je ale nutné uvést i to, že lidské tělo nemůže fungovat bez cholesterolu, potřebuje ho totiž každá buňka pro svůj normální chod. Je součástí žlučových kyselin nevyhnutelných pro vstřebávání tuků ve střevě a výchozí látkou vitamínu D.
Játra si ho umí vytvořit i sama
Děje se to v případě, že ho do těla nedostaneme formou stravy. Právě játra klidně dokáží vytvořit i 80 % celkového cholesterolu v těle. V organismu se nachází přibližně 140 gramů cholesterolu, přičemž až 90 % je přítomných v buněčných membránách. Za samotný vznik aterosklerózy zodpovídá jen asi 5 % cholesterolu, který cirkuluje v krevní plazmě, což je jedna z krevních složek.
Jelikož je cholesterol tuk, není rozpustný v krvi, mezi buňkami se tak přenáší pomocí speciálního bílkovinového nosiče, který se nazývá lipoprotein. Hlavní dva druhy jsou HDL a LDL. Skutečnost je ale taková, že cholesterol je jen jeden, jen v krvi cirkuluje ve vazbě na různé bílkoviny. Jeho hladina se měří v milimolech na litr, což je jednotka, která slouží na měření koncentrace látek obsažených v krvi.
Zákeřnost cholesterolu
Plyne z toho, že jeho zvýšená přítomnost nijak nebolí, v mladším věku se navíc ani nijak neprojevuje. Zjistit se tak dá jen v rámci preventivních prohlídek. Vyšetření celkového cholesterolu a triacylglycerolů se dělá u osob ve věku 11 a 16 let a také u osob starších 40 let. Pokud jsou jejich celkové hladiny v pořádku, pak se vyšetření u dospělých nad 40 let dělá jednou za dva roky.
Úprava stravy může snížit hladinu cholesterolu o 10 - 15 %. Základem diety je omezování potravin s vysokým obsahem nasycených tuků, které se vyskytují hlavně ve výrobcích živočišného původu (mléčné a masové výrobky), tuhých margarínech, hotových zákuscích, sušenkách, sladkém pečivu a v jídle z fastfoodů.
Omezit se musí také příjem transmastných kyselin, které vznikají při pražení a fritování a jsou třeba v hotových polévkách nebo napodobeninách šlehačky. Snižovat by se ale měl také cholesterol v potravě. Hlavně myslíme vaječný žloutek, vnitřnosti, maso a tučné mléčné výrobky.
Konzumace vhodných tuků
Nejméně dvakrát týdně by to měly být ryby s vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin. Důležitá je i strava bohatá na vlákninu (celozrnné výrobky, strukoviny, ovoce). Tyto potraviny mají vliv na hladinu cholesterolu a jsou také zásobárnou vitamínů a minerálů. Doporučuje se obecně jídlo vařit, grilovat nebo opékat na malém množství tuku, v ideálním případě pak na extra panenském olivovém oleji.
Pokud hladinu cholesterolu nejde snížit oblastí životosprávy, pak přicházejí na řadu léky. Nejčastěji jde o statiny, fibráty a inhibitory, které brání vstřebávání cholesterolu. Použít se může i biologická léčba, který dokáže zablokovat aktivitu molekuly, která sehrává důležitou roli v rámci metabolismu cholesterolu.
KAM DÁL: Italský poklad jménem polenta. Je zdravá a kupodivu i dobrá.
