Divoké brusinky jsou známé především z pohraničních hor. Ale i středočeský kraj je jejich domovem, konkrétně CHKO Brdy. Svítivě červené bobule se sklízí, podle počasí, už v srpnu. Čas je však až do září. Důvod je prostý - keříky kvetou dvakrát, druhé plody tak dozrávají na podzim. Brusinka se dá ale pěstovat i na zahradě nebo dokonce v paneláku na balkóně.
Obliba pěstování brusinek stoupá
Keříky se těší na našich zahradách stále větší oblibě. Potvrzuje to i nabídka prodejen s květinami a trhů, kde rostliny koupíte v květináčích. Je ale také ozdobou okrasných zahrad ve společenství vřesovištních rostlin. Funguje jako dekorace nejen květem a plody, ale i olistěním.
V přírodě se brusnice brusinka vyskytuje na chudých písčitých či rašelinitých a kyselých půdách. Patří mezi vřesovcovité rostliny a je příbuzná s borůvkou a klikvou. Plod brusinky není jen chutný, ale má i léčivé účinky. Je prostředkem při léčbě horečky, zažívacích problémů a kromě jiného se používá proti infekcím a zánětlivým onemocněním močových cest, prostaty a střev. Příznivý vliv má i při léčbě žaludečních vředů. Bobule jsou bohatým zdrojem vitamínů A, E a C, ale i minerálů - železa, vápníku, draslíku a obsahují flavonoidy a antioxidanty.
Skromná na pěstování
Na pěstování nejsou keříky těchto rostlin nijak náročné a ani nejsou choulostivé na choroby. Jen je třeba dodržet složení půdy. Brusinky můžete vysazovat celý rok, ale nejvhodnějším obdobím je jaro a podzim. Půdu je třeba obohatit rašelinou, protože rostlina má ráda kyselé pH. Zahradníci proto doporučují do jamky pro výsadbu nasypat rašelinu pro azalky a rododendrony.
Vhodné je i kvůli udržení vlhkosti doplňovat kolem rostlin třeba lesní hrabanku nebo i piliny z jehličnanů. Keříkům se bude lépe dařit a více budou plodit na slunném stanovišti. Pozor na hnojení. Brusinky totiž nemusíte vůbec hnojit, nebo přesněji, nesmíte. Rostliny snesou větší sucho než třeba borůvky, ale dlouhodobé sucho jim vadí. Ideální je zálivka dešťovou vodou.
Pokud chceme brusinky pěstovat spíše pro úrodu než pro okrasu, na záhonku je sázejte do sponu v řádku kolem čtyřiceti centimetrů a mezi řádky nechte mezeru až metr. Je to lepší nejen kvůli odplevelování, ale i dosypávání rašeliny. Také nesmíte zapomenout, že keříky se rozvětvují a tvoří odnože. Na trhu seženete více odrůd. Mezi oblíbené náleží například Koralle.
Všestranné použití plodů i lístků
Jak jsme už uvedli, plody brusinek se často zavařují s cukrem nebo se používají jak sušené, tak i čerstvé do čajů slazených medem. Sbírají se i listy od jara do podzimu a suší se při teplotě do čtyřiceti stupňů.
- Nálev ze sušených listů
Použijeme jednu až tři lžičky sušené drogy a zalijeme půl litrem vroucí vody. Nálev zakryjeme a počkáme čtvrt hodiny, než se vylouhuje. Po scezení pijeme nápoj vlažný.
Jednoduchý brusinkový dip
Použijeme jednu zakysanou smetanu v kelímku. Můžeme ji napůl smíchat s bílým jogurtem a přidáme jednu a půl polévkové lžíce zavařených brusinek. Podle toho, jak máme rádi štiplavá jídla, přidáme až lžičku mletého bílého pepře a špetku soli. Vše promícháme a máme hotovo. Dip se hodí ke grilovaným masům, ale i třeba k pečenému kuřeti apod.
Sterilované brusinky
Nejjednodušším receptem na uchování brusinek je zavařování. Existuje řada tipů na to, jak zavařit plody, ale my vám představíme jeden, který je bez přidaných ingrediencí, a tím pádem se následně hodí i na přípravu dipů a podobně.
Na 1 kilogram brusinek použijeme 35 dkg cukru. Přebrané brusinky propláchneme a necháme okapat. Promícháme s částí cukru, podlijeme malým množstvím vody (zhruba 0,5 dcl na kilogram plodů) a dusíme pod pokličkou, až pustí šťávu. Pak dosypeme zbytek odváženého cukru a vaříme za stálého míchání ještě 10 minut, přičemž odebíráme vznikající pěnu.
Povařené brusinky naplníme do sklenic, které si omyté v troubě vysušíme, a uzavřeme víčky. Dnem otočeným vzhůru položíme plné sklenice třeba na stůl nebo na zem a necháme vychladnout. Takto zavařené brusinky jsou ideální ke svíčkové, protože není žádným kořením upozaděna jejich zvláštní chuť.
