Odborníci vůbec poprvé identifikovali lidi s Alzheimerovou chorobou, jejichž onemocnění pravděpodobně vyvolala léčba, která je ovšem už po desetiletí zakázána. Alzheimerova choroba je částečně způsobena postupnou akumulací amyloid-beta a tau proteinů v mozku, které spouštějí události, jež vedou ke smrti mozkových buněk.
Je to první důkaz
V nové studii zveřejněné v časopise Nature Medicine lékaři a vědci upozorňují na to, že „semena“ těchto proteinů mohou být extrahována z jedné osoby a zasazena do jiné, což následně vyvolává onemocnění. Jde o vůbec první důkaz tohoto druhu. Ke zmíněnému přenosu však došlo v opravdu velmi specifickém lékařském kontextu.
„Nepředstavujme si virovou nebo bakteriální infekci. Nemůžeme nemoc dostat tak, že budeme žít s někým, kdo Alzheimerovou chorobou trpí, nebo že se s ním budeme stýkat,“ vysvětloval na tiskové konferenci spoluautor studie doktor John Collinge, profesor neurologie na University College London.
Hormon pocházející z mrtvol
Vědci studovali ve Spojeném království osm lidí, kteří jako děti podstoupili speciální léčbu. V letech 1959 až 1985 dostávali lidský růstový hormon (hGH), který byl extrahován z mozků mrtvých lidí. Tento postup byl používán k léčbě nedostatku růstového hormonu – zejména v UK, USA a Francii – předtím, než byl v mnoha zemích v 80. letech minulého století zakázán a byl nahrazen syntetickými verzemi hGH.
Hormon pocházející z mrtvol byl zakázán, protože pacienti začali umírat na Creutzfeldtovu-Jakobovu chorobu (CJD) – takzvanou prionovou chorobu, která spouští akumulaci abnormálních proteinů v mozku. Snad nejslavnější prionová nemoc postihuje dobytek a je známá jako „nemoc šílených krav“ neboli bovinní spongiformní encefalopatie. Priony jsou proteiny, které působí jako „semínka“ nemocí a způsobují, že se zdravé proteiny „nakazí“.
Spojovala je jedna jediná věc
Vědci už dříve analyzovali mozky lidí, kteří zemřeli na CJD poté, co dostali hGH pocházející z mrtvol. Kromě známek CJD měli v mozku i amyloid-beta. Protože však zemřeli relativně mladí, nebylo jasné, zda se u nich rozvinuly příznaky Alzheimerovy choroby, nebo zda by byly maskovány příznaky CJD.
Samostatné posmrtné analýzy pacientů, kteří dostávali hGH pocházející z mrtvol, také naznačovaly, že by se Alzheimerova choroba mohla šířit tímto způsobem, ale až dosud to nebylo potvrzeno u živých lidí.
V nové, výše uvedené studii vědci zjistili, že pět z osmi pacientů mělo známky časného nástupu demence se symptomy začínajícími už ve věku 38 až 55 let. Tým také analyzoval proteiny v čiré tekutině, která obklopuje mozky a míchy pacientů, a našel další důkazy na podporu své diagnózy Alzheimerovy choroby. „Jejich jediným sjednocujícím rizikovým faktorem byla léčba hGH v dětském věku,“ vysvětlila během tiskové konference doktorka Gargi Banerjee, hlavní autorka studie a lektorka na University College London.
Zdroje: livescience.com, nature.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov
