Zatímco se rodiče za pár týdnů pomalu začnou připravovat na příchod podzimu a s ním i běžných dětských viróz, které se ve společných prostorách většinou šíří rychlostí blesku, ani léto není z tohoto pohledu tak docela bezpečné. Vzpomeňme si na svoje dětské roky, kolikrát se stalo, že jsme část prázdnin proleželi s bolestí břicha nebo s teplotou, která zdánlivě snad ani neměla žádnou příčinu.
Angína v létě? Samozřejmě!
Jednou z poměrně častých letních dětských nemocí je angína. I když je venku opravdu horko, musíme dobře sledovat, aby děti neprochladly. Vysoké teploty lákají k dlouhému koupání, ale pokud je voda příliš chladná, nebezpečí nachlazení se neubráníme. A od prochladnutí k angíně je už jen malý krůček. Stejně jako přehnaný pobyt ve vodě je riziková i přílišná konzumace ledových nápojů nebo zmrzliny, jakkoliv je to samozřejmě právě o prázdninách velmi lákavé. A pak samozřejmě ani klimatizace, běžící naplno, nepřispívá k většímu bezpečí.
Bez antibiotik, ale v posteli
Jak poznat angínu? Jde o virové onemocnění, což samozřejmě na první pohled nezjistíme. Co nás ale bude varovat, je bolest v krku, zkušenější rodiče uvidí i bílý potah na mandlích dítěte. Dále poměrně rychle nastoupí i vysoká horečka, kterou je možné krotit běžnými léky, jako je paralen a podobně. Právě proto, že jde o onemocnění virové, nenasazují lékaři antibiotika, ale není třeba se příliš děsit, nemoc ve většině případů po několika dnech ustoupí v podstatě sama. Jen ty dny, strávené v posteli místo na hřišti s dětmi, budou mrzet.
Střevní chřipka není banalita
Když už byla řeč o angíně, neměli bychom zapomenout ani na chřipku – v létě se bude nejčastěji jednat o tu střevní. Příležitostí k jejímu „chycení“ je v době prázdnin víc než dost. Průjem, který je jedním a také nejběžnějším z příznaků tohoto problému, může být způsoben přece jen o něco horší hygienou než v běžném školním roce. Děti pobíhají venku, málokteré dbá na to, aby si náhodou neolízlo ruku nebo omylo třeba ovoce, které najde spadlé pod stromem.
Že takové drobnosti dříve lidem nevadily? Mnohdy ne, ale životní styl se proměnil a naše těla nejsou na takovou zátěž většinou připravena. Dejme tedy pozor, jak se děti chovají, abychom včas zabránili možným problémům. Při těžším průběhu střevní chřipky hrozí dehydratace, a to hlavně u menších dětí. Základem léčby je tedy zastavit právě průjem a doplňovat tekutiny.
Jak poznat úpal od úžehu?
A pak je tady také docela běžný problém – vlastně dva, které často neumíme odlišit. Jde o úpal a úžeh, tedy nehody čistě letní, způsobené horkem a dlouhodobým vystavením slunečním paprskům. Zatímco úpal vzniká v horku, tedy přehřátím organismu (a je jedno, zda jde o děti nebo dospělé), riziku úžehu se vystavujeme dlouhodobým pobytem na přímém slunci. Ale pozor – úžeh může mást opožděným nástupem příznaků, které často přicházejí až po několika hodinách, tedy i v noci, kdy bychom vzniklé problémy na slunce asi nesváděli.
Podobné projevy, podobná léčba
Ačkoliv jsou příčiny obou problémů odlišné, jejich projevy se příliš neliší. Jak úpal, tak i úžeh se projevují často bolestí hlavy, nevolností, zvracením, malátností nebo zvýšenou teplotou. Při úžehu navíc můžeme pozorovat spáleniny kůže, zatímco úpal mnohdy provází zrychlený tep a dýchání.
V obou případech je potřeba co nejrychleji zasáhnout, protože zvláště u dětí hrozí dehydratace. Proto je nutné doplňovat tekutiny, dítě uložit do chladné dobře větrané místnosti, nechat tělo dýchat bez zbytečných vrstev oblečení a ochlazovat jej dostupnými možnostmi, hlavně chladivými obklady. I tady ale platí, že se nic nesmí přehnat. Důležitý je neustálý dohled na zdravotní stav dítěte a v případě zhoršujících se příznaků není s čím otálet. Návštěva lékaře v takové chvíli rozhodně není ztrátou času ani zbytečnou cestou, i kdybychom měli dítě dopravit na pohotovost o půlnoci.
Zdroj: Wikipedia, MayoClinic
KAM DÁL: Humří muž s ohromnou silou šokoval i bavil publikum. Rodina ho znala jako opilce a násilníka, kterého musela umlčet.
