Dlouhé fronty plné rodin s dětmi, které se nemohou dočkat, až uvidí neskutečné kousky exotických zvířat. Klaun v mezičase rozesmívá publikum a plné hlediště tleská obdivuhodným gymnastickým schopnostem artistů. Večer zakončuje medvěd na motorce a návštěvník si odnáší zážitek na celý život. Idylické časy jsou pryč a tzv. “cirkusákům” zbývá jen nostalgie a vzpomínka na minulost.
Trocha historie
Kočovní cirkusáci se s manéží a šapitém objevují poprvé v 19. století. Spojení klasické manéže s jarmarečními atrakcemi se postupně obohacovala o artistické představení a vycvičené kousky exotické zvěře.
Medvědáři a drezéři šelem, opic a jiných zvířat se v programu střídali s komickými výstupy klaunů a dechberoucím uměním akrobatů. Rozvoj dopravy v 19. a 20. století umožnil “cirkusákům” kočovat. Klasické dřevěné maringotky a povozy tažené koňmi se sice proměnily ve velká nákladní auta, ale v minulosti byla změna místa pro tento obor zcela zásadní. Když kočovníkům končila sezona, tak okupovali tzv. zimovoště, kde se společně s celou lidskou i zvířecí “rodinou” uhnízdili a vytvářeli stálé manéže. Ty jim umožnily větší koncetraci výcviku zvířat a tím mohli svoje představení posouvat zase o něco dál.
100 let!
Nejslavnějšímu cirkusu u nás je letos rovných sto let. Jak se na jejich provozu promítla nová doba, která vyžaduje stále extrémnější a sofistikovanější způsoby zábavy? Od dob zakládajícího Ignáce Berouska se toho změnilo opravdu hodně. Zvýšila se konkurence v počtu ostatních cirkusů a zájmy lidí jsou dnes rozptýlené do všech světových stran.
Rod Berousků se přes komplikovanou historii zestátnění a emigrace po revoluci vrátil a dnes s názvem Národní cirkus Originál Berousek cestuje po českých městech. Aktuální situace je donutila, že artista o přestávce prodává cukrovou vatu a sám pokračovatel tradice Jiří Berousek musí vykonávat hned několik čísel za jedno představení. Nedostatek diváků v hledišti se snaží vyřešit svojí proslulou drezurou a skvěle vycvičenými zvířaty, které půjčují do filmů a reklam. Program klasických cirkusů se snaží postupně přizpůsobovat moderní době, ale tzv. Nový cirkus si získává větší pozornost.
Nový cirkus
V sedmdeátých letech dvacátého století se ve Francii rozvíjí tzv. Nový cirkus. Ten se snaží divákům nabídnout jiný zážitek než vycvičeného slona na stoličce a medvěda na motorce. Své představení, které většinou pevně stojí na extrémních kouscích akrobacie, spojuje s jinými druhy umění.
Velmi zásadní je pro Nový cirkus tanec, hudba, divadlo, film a výtvarné umění. Některé spolky se snaží skrze fyzické představení předat divákovi umělecký zážitek. Styl různých divadel se může velmi lišit. Některé chtějí uspět úžasem a ty další vytvářejí hloubku v uměleckém zážitku.
Přijel cirkus
Doby, kdy postavený stan na louce nebo charakteristický plakát na ulicích vzbuzoval obrovský zájem, jsou u konce. Cirkus už není taková senzace jako v minulosti. Obdivuhodné kousky vycvičených zvířat se stále více stávají předmětem zájmu v televizi než v manéži. Nový cirkus, který ze svého programu zvířata zcela vynechal, ale získává na stále větší popularitě. I tak je obdivuhodné, že značka Berousek existuje stejně dlouho jako náš samostatný stát.
