Vůbec nevadí, že všechny plody nedozrály, můžete totiž zpracovat i zelené. Ve skleníku či ve fóliovníku je ještě chvilku čas do sklizně, ale také nebude trvat dlouho, aby vám nepomrzly s prvním větším mrazem.
Celé rostliny zavěsíme
Zralé plody sklidíme a můžeme se vrhnout na nezralá rajčata. Nejlepším způsobem jejich sklizně je vytrhnout celé rostliny i s kořeny a zavěsit keříky v teplejší místnosti. Tam plody postupně dozrají. Ty, co se červenají, pak sklízejte se stopkou, aby déle vydržela.
Dobrým nápadem je také sklizeň celých hroznů s plody. I ty zavěsíme, aby dozrály, mají pak i větší trvanlivost. Přeci jen, když sklízíte jednotlivé plody, nevyhnete se tomu, aby se občas některý neporušil, aniž byste si toho všimli.
K rajčatům dejte jablka, pomáhají jim dozrát
Zkušení pěstitelé doporučují dát k rajčatům jablka. Ta uvolňují etylen, který podporuje dozrávání. Zralé plody je třeba skladovat při teplotě nad zhruba deset stupňů. Z toho vyplývá, že ať už nakoupená nebo sklizená rajčata není vhodné dávat do chladničky. Ideální je nějaký chladnější temný kout v bytě.
Když plody prochladnou, ztratí také chuť. Nezralá, ještě zelená rajčata skladujte v přepravkách, hodí se i kartonové, nízké krabice. Skládejte rajčata maximálně na dvě vrstvy, a to i proto, aby bylo na plody vidět a mohli jste je kontrolovat. Na dno bedýnky či krabice dejte třeba noviny a uložte úrodu u okna nebo na parapet v místnosti.
Zelené plody jsou mírně jedovaté
Pozor na zelená rajčata, nejsou vhodná ke konzumaci, protože obsahují jedovatý solanin a tomatin. Zrání tyto látky odbourá, ale i tak můžete nezralá rajčata zpracovat, a to konzervací. Tím se toxicita také odbourává.
Určitě po sklizni, ale už v létě v sezoně musíte řešit, co s tak velkou úrodou rajčat dělat. Když začnou zrát, tak je jich pojednou přebytek a to se nabízí otázka, jak je konzervovat. Oblíbeným způsobem je spotřebovat část úrody do domácího leča.
Dobře udělané a konzervované v pohodě přečká do další sezony i déle. Lečo se pak hodí nejen jako samotné, ale můžeme ho použít i pod maso. Zkrátka možností je pak mnoho, hlavně když máme suroviny.
Domácí lečo
Na jeho výrobu potřebujeme 1 kilogram cibule, stejné množství čerstvých paprik, můžou být červené i zelené, jen někdo nedoporučuje ty tmavě zelené, protože můžou být mírně nahořklé. K tomu potřebujeme jeden kilogram čerstvých rajčat, asi 200 ml oleje, 200 g plnotučné hořčice, 35 g soli a 35 g cukru.
Zeleninu očistíme a nakrájíme na kolečka nebo podle toho, jak nám to v jídle vyhovuje. Rajčata můžeme oloupat, ale každý to nedělá. Do hrnce dáme olej a nasypeme cibuli a papriky. Podusíme pod poklicí, až zelenina pustí šťávu. Potom přidáme rajčata, dále dusíme a osolíme a osladíme. Až nakonec dáme hořčici – malý kelímek přesně obsahuje potřebných 200 gramů. Povaříme a ještě horkou směs plníme do sklenic, které hned zavíčkujeme a postavíme dnem vzhůru. Nejen hořčice působí jako konzervant a lečo se nekazí. Chuť hořčice přitom v leču vůbec nepoznáte.
Domácí kečup
Potřebujeme asi 30 středně velkých rajčat, 12 jablek, 9 červených paprik, 6 středně velkých cibulí, 2 až 4 feferonky (pokud chcete ostřejší kečup), 10 kuliček pepře, 10 kuliček nového koření, 5 hřebíčků, dvě polévkové lžíce plnotučné hořčice a sůl, cukr a ocet na ochucení. Zeleninu a jablka omyjeme, očistíme a nakrájíme na malé kousky. Do směsi přidáme koření a za stálého míchání dusíme na mírném ohni asi 2 hodiny. Uvařenou zeleninu přepasírujeme, znovu ohřejeme, přidáme hořčici, cukr, sůl, ocet - podle chuti. Horkou směs plníme do sklenic a hned uzavřeme. Aby kečup vydržel, když ho nebudeme spotřebovávat tak často, tak asi 15 až 20 minut sterilujeme při 80 stupních.
