Diabetes a jeho vznik provází celá řada nejasností. Lidé často podceňují příznaky cukrovky a rizikové faktory, které mohou vést ke vzniku této nemoci.
Dokonce i pacienti, kteří tímto onemocněním trpí, často podceňují komplikace, které jim hrozí v případě, kdy nebudou cukrovku držet pod kontrolou a dbát na dodržování zdravého životního stylu.
Specialistka na diabetes a zdravotní komplikace spojené s tímto onemocněním MUDr. Tereza Didičová, která působí v Diabetologické ambulanci Benešov, vysvětlila, o jakou nemoc jde, jak jí předcházet a držet ji pod kontrolou. Uvedla také, jak se vyhnout případným zdravotním komplikacím, které mohou toho onemocnění doprovázet.
Jaké typy diabetu rozlišujeme a jak se od sebe liší?
V základu rozlišujeme 2 typy diabetu – I. a II. typ. Diabetes mellitus I. typu se vyznačuje nedostatkem inzulinu; u diabetu II typu buňky těla nereagují na inzulin a teprve druhotně vzniká nedostatek inzulinu.
Dále máme specifické typy diabetu - MODY a LADA. Setkáváme se s nimi méně často a mají částečně genetický podklad.
Jaké jsou charakteristiky této nemoci?
Diabetes I. typu je autoimunitní onemocnění a častěji vzniká v dětství. Chybou imunitního systému (genetickou predispozicí) jsou postupně zničeny Langerhansovy ostrůvky ve slinivce břišní obsahující β buňky, které vyrábějí hormon inzulin. Cukrovka I. typu je tedy kompenzovatelná jen inzulinem. Pacient je celoživotně závislý na jeho pravidelném podkožním podávání. Používají se k tomu inzulinová pera nebo modernější inzulinové pumpy. K monitoraci glykémie (hladiny cukru v krvi) lze použít různých druhů senzorů.
S diabetem II. typu se setkáváme zejména po 40. roce věku, ale k jeho rozvoji může dojít i dříve. K rozvoji tohoto typu cukrovky je totiž největším motorem nadváha, nedostatek pohybu a psychický stres. Tukové buňky jsou totiž k inzulinu téměř nevnímavé (inzulinorezistentní). Organismus pacienta musí k udržení normální hodnoty glykémie produkovat stále větší množství inzulinu. V období, kdy je schopnost produkce inzulinu na maximální možné hranici a začne koncentrace glukózy narůstat a choroba se projeví.
Syndrom diabetické nohy
Pokud pacient trpí syndromem diabetické nohy nebo diabetickou kůží, může cítit svědění či napětí. Mohou se také projevit ragády (trhlinky) v kůži nebo špatně se hojící rány. Možné je také porušení tělní bariéry nebo vyšší citlivost na případnou infekci. Pokožka u diabetických pacientů ztrácí rychle elasticitu a má sklon k předčasným příznakům stárnutí. Je vhodné ji ošetřovat velmi ohleduplně, důležité je, aby produkty péče suché kůži pomáhaly vázat dostatečnou vlhkost a lipidy. Současně musí prokazovat velmi dobrou snášenlivost a prodyšnost. Lepší než mastný krém je krémová pěna.
Mají na vznik diabetu vliv i zlozvyky, jako je kouření a nadměrná konzumace alkoholu?
Ano jistě, tyto zlozvyky mají významný vliv na vznik diabetu, ale i ostatních závažných onemocnění – např. arteriální hypertenze, infarkt myokardu a další.
Jak tomuto onemocnění můžeme předcházet?
Jistě zdravým životním stylem (racionální strava, dostatek pohybu, absence zlozvyků, ale i životní optimismus), kterým si udržujeme zejména normální hmotnost, zachovalý pohybový aparát a také dobré duševní zdraví (viz výše).
Jak by měl vypadat jídelníček a životní styl člověka, který se snaží vyhnout vzniku této nemoci?
Zásadní roli v prevenci má vyvážená pravidelná racionální strava a hlavně dostatek pohybu s absencí zlozvyků (kouření a konzumace alkoholu). Základem je snídaně, oběd a večeře, kdy mezi těmito jídly by měly být zařazeny i svačiny. Strava by měla být smíšená, pestrá a střídmá s vyváženým poměrem základních živin, vitamínů a minerálních látek.
Doporučená energetická a výživová hodnota u racionální diety je 9 500 kJ, 80 g bílkovin, 70 g tuků a 320 g sacharidů za den. Jídelníček by se měl sestavovat nejlépe z čerstvých základních potravin. Do stravy je nutné zařazovat dostatek zeleniny, za studena lisované oleje a celozrnné potraviny. Vyhnout bychom se měli hlavně uzeninám, sladkostem, bílému pečivu a fastfoodu. Nezapomínejte na příjem dostatečného množství neslazených tekutin!
Jak probíhá diagnostika diabetu?
Stanovení diagnózy často proběhne již u praktického lékaře v rámci preventivní prohlídky, kdy je z odebrané krve na lačno zjištěna vyšší koncentrace cukru v krvi (glykémie). Dle výše této koncentrace se přistupuje buď rovnou k léčbě diabetu, nebo k testu oGTT (orální glukozový toleranční test).
Pacient k testu přichází nalačno a dostane vypít přesnou dávku cukru rozpuštěného ve vodě. Po 60 a 120 minutách od vypití se pak změří glykémie. Pomocí tohoto testu se definitivně určí, jak je organismus schopen reagovat na zvýšený příjem cukrů v potravě. Dle závažnosti onemocnění je pak léčen u svého praktického lékaře nebo přímo diabetologa.
Jaké má cukrovka příznaky a jaké s jsou ní spojené komplikace?
Projevy diabetu jsou různé – závisí na hladině cukru v krvi (glykémie), na délce trvání hyperglykémie (vysoká hladina cukru v krvi) a na rychlosti vzniku hyperglykémie.
Při krevních hladinách glukózy nad 10 mmol/l se glukóza začíná filtrovat ledvinami do moči a strhává s sebou vodu a minerály. To vede k nadměrnému močení, žízni, únavě, slabosti, náhlému úbytku hmotnosti či vyššímu sklonu k infekcím. Pokud se nezasáhne včas, hyperglykémie po určité době vede k rozvratu vnitřního prostředí organizmu, k poruše vědomí a až k možné smrti.
Jakým způsobem mohou lidé, kteří diabetem trpí, těmto komplikacím předcházet?
Je to hlavně pacient sám, kdo nejvíce ovlivní svou prognózu. Dobrou spoluprací (compliencí) s lékařem lze dosáhnou výborných výsledků a předejít tak závažným komplikacím. Základem léčby je tedy přísná diabetická dieta, která mnohdy striktně činí je 175 - 200 g sacharidů za den. Pokud pacient dostáhne i redukce hmotnosti (tukové tkáně), může značně ovlivnit tíhu svého onemocnění.
Proč je toto onemocnění tak časté?
Dnešní často sedavý způsob života s nadbytkem potravy a zejména psychickým stresem vede právě k tomu onemocnění.
Jsou jedním z faktorů vzniku nemoci i geny?
Ano, je vědecky zjištěn i genetický podklad (predispozice) k tomuto onemocnění, a pokud se přidají ještě rizikové faktory vyplývající ze špatného životního stylu, diabetes je na světe.
Jak probíhá léčba nemoci?
Probíhá v ambulanci praktického lékaře nebo diabetologa, v závislosti na tíži diabetu. Kontroly pacienta jsou relativně časté a vždy monitorujeme hladinu glykémie a tzv. glykovaného hemoglobinu.
V dnešní době máme mnoho možností léčby perorálními antidiabetiky či inzulinem. Základem léčby je v první řadě účinná látka Metformin, ke které pak přidáváme do kombinace další medikamenty v závislosti na dalších onemocněních (komorbiditách) pacienta. Zajímáme se zjm. o přidružená kardiovaskulární (srdeční) a renální (ledvinná) onemocnění. Ty již umíme ovlivnit (zlepšit) řadou moderních preparátů. Pokud se ještě chceme vyhnou aplikaci inzulinu, můžeme pacientovy nabídnou aplikaci tzv.“inkretinů“ 1x za týden.
Můžeme se této nemoci zbavit, či ji pouze udržovat pod kontrolou?
Teoreticky určitě ano, má to ale svá „ale“. U diabetu II. typu, pokud ještě není plně rozvinut, lze redukcí hmotnosti (tukové tkáně), glykémii natolik ovlivnit, že udržováním správné diety mohou pak výsledky být jako u zdravé osoby.
Proč je neléčená cukrovka tak nebezpečná?
Při delším trvání diabetu jsou postiženy velké cévy (kardiovaskulární komplikace), ale může dojít i k poškození nejmenších cév (mikrovaskulární komplikace).
Poškození cirkulace krve v nejmenších cévách se může projevit na sítnici (diabetická retinopatie), v ledvinách (diabetická nefropatie) a v nervové tkáni (diabetická neuropatie). Diabetická neuropatie spolu s postižením všech cév, infekcí, postižením kostí a kloubů a také kouřením může vést k rozvoji tzv. diabetické nohy. To je závažné poškození tkáně nohy, které může vést až k amputaci končetiny.
