Ať už pěstujeme rajčata na balkóně, okurky ve skleníku, anebo vlastníme obrovské hektary polí a luk, bez hnojení se neobejdeme. Hnojiva se dělí podle svého vzniku na statková, kam můžeme zařadit hnůj, močůvku, kompost, a na průmyslová, kde se o přírodě moc bavit nemůžeme, protože je vše skoro čistá chemie. Co je tedy lepší používat?
Na plné čáře vyhrává příroda nad umělou chemií. Statková, přírodní hnojiva, jsou šetrná k půdě. Aby také ne, z přírody přeci vzešla. Chemická hnojiva, postřiky a pesticidy by se neměly využívat dlouhodobě, protože jinak by mohlo dojít k degeneraci půdy a její kvalita by šla razantně dolů. Jedním z nejvážnějších dopadů aplikace průmyslových hnojiv je postupné snižování obsahu a kvality půdní organické hmoty, která může mít nejenom ekonomický dopad na výnos, ale následně i negativní vliv na životní prostředí.
Dlouhodobé a nekontrolované používání chemie v zemědělství může způsobit u dětí "modrou nemoc kojenců" a u dospělých vést až k rakovině. Odhaduje se, že na úplné pročištění a navrácení takto znečištěných půd do produktivního procesu je potřeba více než 100 let. Buďme tedy ekology a spoléhejme se vždy spíše na přírodu, než abychom hledali řešení u náhražek.
Kompost je součástí zahrady
Kompost je geniálním recyklátem snad úplně všeho, co na zahradě, a dokonce i v kuchyni, najdeme. Obsahem kompostu jsou výhradně snadno rozložitelné přírodní zbytky. Třeba i zbytky od oběda se do kompostu skvěle hodí.
Můžeme tam tedy dát shrabané listí, plevel, posekanou trávu, mech, slámu, podrcené větve, kůru, piliny, zaschlé drny (pokládají se kořeny vzhůru), dřevěný popel, lepenku, nepotištěný papír a dokonce i nevábný obsah kadibudek.
Žížaly a jiné různé organismy jsou v kompostu velice vítány. Pomáhají totiž veškerý obsah rozložit a přeměnit na zázračný humus, který je pro půdu neuvěřitelně vyživovací injekcí. Kompost v několikacentimetrové vrstvě rozhodíme na záhony na jaře i na podzim. Štědře jej přidáváme k vysazovaným rostlinám. Vhodný je i do pěstebních nádob a truhlíků.
Chlévský hnůj
Jsou to výkaly hospodářských zvířat. Především koní, prasat a krav. Je po kompostu nejčastěji používaným hnojivem, je relativně dobře a levně dostupný. Tedy, když nejste přímo z města. Zlepšuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy. Krom "koblih" obsahuje často i zbytky slámy. Velmi účinný je sloní hnůj, který můžete koupit v jakékoliv zoologické zahradě.
Velkou nevýhodou je obsah semen, jako například oves, může totiž docházet k zaplevelení. Dále pak zápach (nedoporučujeme ho dát do truhlíků na balkon, bydlíte-li v bytovce. Sousedé vám nepoděkují) a špatné uskladnění. Nejkvalitnější chlévský hnůj pochází z bio farem.
Močůvka
Jde o zkvašenou moč hospodářských zvířat. Rozprašuje se po polích a používají ji spíše ti zemědělci, kteří mají velké polnosti. Jestliže ale máte kamaráda, který je chovatelem nějakého hospodářského zvířete, můžete si jeho moč dát do rozprašovače na kytky a postříkat s ní hlínu v květináči. Rajčata vám potom porostou jedna báseň. Problém je ale opět s uskladněním a zápachem. Celkově se více hodí na růst obilovin.
Košárování
Na tento druh hnojení potřebujete louku. Nic tedy pro "balkónové truhlíkáře" a "skleníkáře". Jestliže ale máte velkou zahradu, nebo dokonce rovnou sad, můžete košárování využít. Do menších ohrádek (košárů) naženeme pár ovcí. Ty spasou trávu a plevele, které mají pod sebou, a zároveň i kálí, tedy hnojí.
Po vypasení a pohnojení tohoto úseku přemístíme ovce i košár o kousek vedle, aby vše mohlo začít nanovo. Jestliže nevlastníme obrovskou louku, ale třeba již zmiňovaný sad, nemusíme se košáry ani zabývat. Rovnou vypustíme do zahrady například tři ovce a o víc se nestaráme. Máme posekáno a pohnojeno bez jakékoliv námahy.
Popel
Stále více lidí se opět vrací k topení dřevem. A i kdyby ne, určitě zbude nějaký dřevěný popel z letních táboráčků. Je velmi kvalitním zdrojem minerálních látek, ovšem vzhledem k vysokému obsahu vápníku nebude prospívat kyselomilným rostlinám. Důležité je také vhodné dávkování.
Na slepičí hnůj pozor
Hnojit slepičím hnojem lze, ale před použitím jej raději smícháme s kompostem. Samotné použití se může rovnat úhynu rostlin, protože je velmi agresivní. Je to totiž velmi koncentrované (silné) hnojivo a musí se používat opatrně. Hodí se zejména ke hnojení zeleniny.
Kompost, do kterého je přidán slepičí hnůj, má velkou cenu a vypěstovaná zelenina má skvělou chuť. Také můžeme slepičí (i holubí) trus usušit, rozmělnit (utlouci), kolem rostlin nasypat (slabě) a zakopat. Působí velmi dobře. V takovém stavu je vhodný také ke květinám do květináčů.
