Vedro a klimatizace: Pro někoho může jít o smrtelnou kombinaci, změny teplot zatěžují cévy i srdce

Za selháním srdce může být i nedostatek železa
Zobrazit fotogalerii (2)
  |   zajímavost

Přechod z vedra do klimatizované místnosti často znamená zátěž i pro zdravého člověka. Natož pak pro ty, kteří mají nemocné srdce. Kardiologové proto jasně říkají: V létě nic nepodceňujte, buďte opatrní a nepřeceňujte své síly. Co je tedy nejdůležitější a jakých věcí se raději vyvarovat?

Vysoké teploty, těžký vzduch a ostré sluneční paprsky představují pro kardiaky nebezpečný mix, což vyplývá například z této studie. Lidé s nemocným srdcem by měli v horku omezit fyzickou zátěž, vyhledávat stinná nebo polostinná místa, dostatečně pít a konzumovat spíše lehká jídla.

„U nemocných s vysokým krevním tlakem, kteří užívají léky, může velká ztráta tekutin pocením vést k velkým poklesům tlaku spojeným s nevolností a slabostí. Je proto dobré dbát na dostatečnou hydrataci,“ vysvětluje předseda českých kardiologů prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA. Důležité je také se vhodně, tedy ne příliš teple, obléci.

Pozor na klimatizaci

Od tropických teplot dokáže kardiakům – stejně jako zdravým lidem – na chvíli ulevit klimatizace, ale ti, kdo mají potíže se srdcem, ji musí používat s větší rozvahou. „Prudké změny teplot totiž cévní a srdeční systém velmi zatěžují, rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou by proto neměl být větší než 7 °C. Pobyt v přechlazené místnosti může způsobit kromě typické rýmy a ucpaných dutin i závažnější potíže. Našim pacientům, zejména těm, kteří trpí vleklým srdečním selháváním, může rychlé střídání teplot jejich stav rychle zhoršit,“ doplňuje kardiolog.

Na dovolenou informace v angličtině

Lidé s nemocným srdcem by měli na svůj zdravotní stav myslet i při plánování dovolené. „Pacienti by si měli být vědomi, že kvalitní lékařská péče není všude samozřejmostí. A s ohledem na to vybírat destinace, kde je zdravotní systém v dobré kondici. Do kufru je dobré si přibalit papír s alespoň základními informacemi o svém onemocnění a užívaných lécích, nejlépe v angličtině,“ říká prof. Linhart a dodává: „Samozřejmostí by mělo být dobré cestovní pojištění. Spoléhat na proplacení výloh ze základního zdravotního pojištění se nevyplácí, částky účtované za péči často přesahují úhrady našich pojišťoven.“

Bouřky a nemocné srdce

Do jaké míry ovlivňují změny tlaku a počasí kardiovaskulární systém? Mohou způsobit větší počet infarktů? Tyto otázky si kladou odborníci neustále. Podle prof. Linharta se ale kardiaci českých bouřek bát nemusí: „Prudké poklesy i vzestupy atmosférického tlaku sice vliv na vyšší četnost infarktu mají, ale hlavně v podzimních a zimních obdobích. Česká republika zatím nepatří k zemím s tak vysokými teplotními maximy v létě.“

Nepřeceňujte síly, se sportem opatrně

V horkých letních dnech je i krátká procházka namáhavá. Lidé s nemocným srdcem by tak větší fyzické výkony měli odložit na chladnější dny. Lékaři při vyšších teplotách doporučují vynechat náročné sporty. Pokud kardiaci vyrazí v létě k moři, měli by před polednem z pláže odejít a vrátit se až odpoledne. 

Nejdůležitější zásadou, kterou by měl dodržovat každý kardiak, je pravidelné užívání předepsaných léků. Ani při dovolených a cestování by lidé rozhodně neměli medikaci vysazovat bez předchozí konzultace s odborníkem. „Platí to i v případě, že má pacient pocit, že mu léky nedělají dobře. Některé přípravky mohou totiž při náhlém vysazení vést k prudké a nežádoucí reakci organismu,“ dodal prof. Linhart.

Zdroje: prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., thelancet.com, nih.gov

KAM DÁL: Hyperhidróza je problém. Jak na nadměrné pocení a co může znamenat, vysvětluje lékař.

Klíčová slova: