Houbařská sezona začala velmi slibně, jarní druhy hub rychle vystřídaly ty letní a vypadalo to, že se radují jak letos obzvláště hladová klíšťata, tak i houbaři. Jenže pak to přišlo. Nebo vlastně spíš nepřišlo. Minulý týden začalo sucho, které podle meteorologů jen tak neskončí. Kromě malých místních přeháněk se totiž dalších 14 dní žádné výrazné změny v počasí nedočkáme.
Někde plný košík, jinde jedna prašivka
Houby však nerostou plošně. Všude je trochu jiné podloží, jiná hladina spodní vody a jiná vlhnost vzduchu. Pokud jde právě o zmiňované podloží, nejlepší podmínky jsou aktuálně ve smíšených lesích s převahou listnáčů. V jehličnatých lesích je sucho mnohem horší, protože podloží propouští.
"Stromy jsou žíznivé, a tak houbám vypijí spoustu vody," tvrdí mykolog Jiří Baier. Když je dostatek spodní vody, houby si přece jen "seberou" nějakou tu kapku od břízy nebo osiky. "Když víte, kde byly nějaké přeháňky, tak najdete. Na Vysočině rostou, ve Středohoří ani v Českém krasu nic." Nic moc neroste ani kolem Hradce Králové.
"Na Křivoklátsku vůbec nic, sucho. Našel jsem jen jednu prašivku. Tak mě už pěkně štvou lidi na Facebooku, co se chlubí plnými košíky," postěžoval si houbař Martin. "U Chocně sem tam něco je," napsala naopak houbařka Jitna Joulová. Podstatně slušnějšími nálezy se však chlubí sběrači z okolí Mladé Boleslavi, Bučiny, Ještědu nebo Hlinska. Tam se to hemží hřiby, křemenáči i bedlami.
- Je u vás sucho? Nevadí! Vsaďte na ryzce peprného. "Ten vydrží dlouho a je v lesích pořád,
stejně jako houby, které rostou na dřevě. Ty mají navíc často i léčivé účinky," láká na ne úplně obvyklé houby nadšený mykolog Baier. Nedávno jsme psali například o sírovci žlutooranžovém.
Kdy se situace zlepší?
Jestliže čekáte na vytoužený okamžik, kdy se vrhnout do lesa s naprostou jistotou a prázdnou nůší, nejspíš si ještě počkáte. "Dal bych tomu tak 14 dní, i v závislosti na tom, co hlásí meteorologové," myslí si náš zkušený houbař.
Co dělají mykologové, když nerostou?
Jistě, že odborníci najdou v lese něco jedlého úplně vždycky. Jiří Baier si však dává pauzu. Pokud jste si však mysleli, že v takovém volnu si hodí nohy na stůl a bude si dělat houbovou polévku ze sušených hub a plakat nad ní, jste na omylu. "Když nejsem v lese, tak řeším jiné věci. Pomáhám totiž s určováním hub ostatním lidem, kteří mi třeba pošlou fotografii nebo vzorek," vysvětluje.
"Teď mi třeba píše jeden Katalánec, který našel dvě formy kačenky české. Dále pracuji i na vydání Laciné kuchařky, která by měla vysvětlit využití různých hub v kuchyni. Takže se vůbec nenudím, houby jsou zkrátka pořád se mnou."
Jako houby po dešti roste i závist
Říká se, že co Čech, to houbař. A něco na tom rozhodně bude. Jenže právě současné počasí přímo neovlivňuje jen růst hub, ale i náladu všech milovníků houbaření. Pokud totiž vyrazíte do lesa a nenajdete tam vůbec nic a hned pak si sednete k počítači a všude se všichni chlubí plnými košíky, je to vážně k vzteku.
Na sociálních sítích se pak objevují i komentáře typu: "Nevěřím, určitě je to z loňského roku," nebo třeba "No, tak to by mě teda zajímalo, kde na tom byli. U nás by nic nenašli." Každý si zkrátka připadá jako jediný správný a opravdový houbař. Všem, kteří se takhle vztekají, by se hodilo zajít si uklidnit nervy do lesa...tedy, pokud v něm u vás něco roste.
