Mytí rukou by mělo být samozřejmostí, nicméně ne pro všechny lidi je to životní standard. Zjistilo se, že pravidelné mytí rukou je normou jen pro 12 procent Evropanů. Co zbylých 88 procent všech těch lidí? Inu, hrozí jim nemoci ze špíny. Nemyté ruce jsou líhní bakterií a virů, nepomůže ani pravidelné oplachování - pokud nepoužijete mýdlo. Pokud se bojíte koronaviru, panika není až tak úplně na místě. U nás je v této chvíli podle odborníků mnohem vážnější hrozbou obyčejná chřipka.
Samozřejmě existují i jiné nemoce, z nemytých rukou můžete chytit například velmi nepříjemnou žloutenku typu A. Té se říká také nemoc špinavých rukou, přenáší se hlavně mezilidským kontaktem. Přesné pojmenování by bylo spíše přenos fekálně-orální cestou, zdrojem infekce je totiž stolice nakaženého člověka a vše, co jí bylo kontaminováno.
Nakažený člověk se nijak nemusí dozvědět o své nákaze. Žloutenku může přenášet na druhé v takzvané inkubační době, tedy ještě před tím, než se u něj objeví první příznaky.
Jsou špinavější ruce, nebo zem?
Při kontaktu s okolním světem si často dáváte mimoděk pozor na dotýkání se kliky, záchodového prkénka nebo štětky od záchodu, možná držadel v hromadné dopravě. Ale kde se všechny ty bakterie odsud usadí? Samozřejmě na vašich rukou. Ne vždy je ale možné ruce dostatečně umýt. Schválně si vzpomeňte, jak často vidíte někoho jíst svačinu špinavýma rukama ve vlaku? Na zastávce autobusu? Jedení ve spěchu špinavýma rukama a následné oblizování prstů (nebo stačí jedení rukama) je často za zdrojem nákazy. Je to častější, než když se nemoc přenesla vzduchem.
Máte-li při cestování hlad, hodí se v takových případech mít po ruce takzvaný antibakteriální gel nebo sprej, který koupíte v drogerii. Namažete si s ním preventivně ruce před kontaktem s jídlem, které chcete sníst, pokud není k dispozici kohoutek s vodou a mýdlem.
Zdrojem bakterií jsou hlavně: držadla eskalátorů, lavičky v parku, sedačky v kinech, držadla nákupních vozíků, splachovače na veřejných toaletách, držadla v autobusech (tramvaji, metru), už zmiňované kliky a hlavně počítačové klávesnice, které nezapomeňte čas od času otřít dezinfekčním prostředkem. Bakterie se udržují na mobilních i pevných telefonech, zejména pak na pracovišti.
Jak si správně mýt ruce?
Hygienici doporučují tento postup: Napřed se ruce navlhčí. Potom si je alespoň deset sekund pečlivě myjte mýdlem, ale mimo proud vody. Pro silnější účinek používejte antibakteriální mýdla. Dbejte na umytí prostorů mezi prsty, kolem nehtů, bříška prstů, dlaně, ale i hřbety rukou.
Pak ruce opláchněte pod tekoucí vodou. Nevysušujte je ručníkem, tam by se mohly udržovat bakterie (pokud nemáte čerstvě vypraný ručník doma - i ten by se měl ale měnit a používat jeden ručník pro jednu osobu). Ruce je lépe osušit papírovými ubrousky. Pokud chcete mít opravdu záruku sterility, pak musíte zavřít i kohoutek přes papírovou utěrku.
Dejte si pozor na dávkovače mýdla
I když se může zdát, že umýt si ruce na veřejných toaletách z dávkovače mýdla je víc prospěšné než neumýt si je vůbec, skrývají určitá úskalí. Tekuté mýdlo z dávkovačů totiž může bakterie ještě naopak namnožit. Podle mikrobiologů může špatné zacházení s dávkovači způsobit namnožení bakterií přímo v tekutině. Neustálé doplňování (bez vymývání nádobek) se stává ideálním prostředím pro vznik kultury bakterií.
To platí i pro sdílená mýdla třeba ve školách. Stačí, aby leželo pár dní ladem a na jeho povrchu se začnou tvořit mikroorganismy, o ručníkách platí to samé. Když pak chytnete ještě za kliku ode dveří, přinesete si bakterií z toalety víc, než kolik jste jich na rukou měli, když jste šli dovnitř.
I přestože je hygiena čistých rukou důležitá a je dobré naučit se dobře si mýt ruce, není potřeba se bakterií nadměrně strachovat. Mohli byste si lehce uhnat psychickou poruchu - takzvanou mysofobii, tedy strach ze špíny a bakterií. Jak se říká, nic se nemá přehánět.
