Ve vícečetných rodinách je rozložení vztahů pestřejší. Prolínají se zde vazby mezi rodiči a jednotlivými dětmi a mezi dětmi navzájem. V harmonické rodině, kde má každé dítě svůj prostor a všechny jsou svými rodiči přijímány s láskou takové, jaké jsou, vyrůstají děti v rovnocenném partnerství a nesou si do pozdějšího života cennou výbavu harmonického vztahu. To se projevuje později ve vyrovnaném přístupu k autoritám, nadřízeným (reprezentuje vztah k rodičům), k vrstevníkům, kolegům, přátelům (reprezentuje vztah k sourozencům) a k mladším, slabším a dětem (reprezentuje vztah k výrazně mladšímu sourozenci).
Čtěte také: Rodinné konstelace 2: rozvod a neurovnaný vztah s rodičem
Když chybí harmonie
V ne úplně harmonických rodinách konstelace ukazují řevnivost mezi sourozenci. Děti se doslova perou o přízeň rodičů se všemi možnými projevy jako zlobení, předvádění se, trucování, rozbíjení věcí, pláč a snaží se upoutat pozornost právě na svou osobu. Někdy konstelace ukáže frustraci staršího dítěte, který příchodem mladšího sourozence náhle ztratil místo na výsluní, obzvláště u matky, která se plně věnuje novorozenému dítěti a nevědomě přehlíží potřeby staršího dítěte. To se pak cítí zmatené, proč najednou všechna láska nepatří jen jemu a nevybuduje si kladný vztah k sourozenci. Jde o to, aby se na další přírůstek do rodiny těšili všichni a aby prvorozený vnímal, že je milován stále stejně.
Jak jsou na tom jedináčci?
Na jedináčky je upřena pozornost rodičů nejvíce. Také se od nich (často nevědomě) nejvíce očekává. Pokud mají podporu obou rodičů, vyrůstají z nich samostatní lidé, kteří se dokážou prosadit sami. Pokud není situace v rodině harmonická, je to pro jedináčka o to těžší, že nenajde oporu ani u sourozence - vrstevníka a konstelace ukazují, že tyto děti by z rodiny nejraději utekly.
