Selfie svět: Vrchol egoismu, který zabíjí. Propadli mu více muži či ženy?

Nejdražší foto světa
Zobrazit fotogalerii (4)
 

Dnes už nikoho nepřekvapí, když si na veřejnosti někdo udělá selfie. Už se ani necítí trapně ti, kteří si fotku dělají. Pro některé jedince je tato činnost stejně častá jako například jídlo. Informujeme o sobě na sociálních sítích a svoji popularitu si dokazujeme počtem "lajků". Prostě chceme být "IN". Tento trend ale vyvolává poruchy osobnosti a může i zabít...

Pro některé nevkusný paskvil, pro druhé závislost. Pokud si ale myslíte, že selfie fotky si dělají více ženy, jste na omylu. Nejnovější výzkum prováděný jednou světovou značkou telefonů, postihla tato posedlost mnohem víc muže. 

Každý rok odjíždí na dovolené asi polovina Evropanů a snad žádný z nich by na ni neodjel bez svého chytrého telefonu. Jak by mohli přátelé a kolegové z práce, kteří zůstali doma, v klidu žít, když by neviděli váš selfie report od moře?! 

Selfie má údajně na svědomí víc úmrtí než žraloci či nehody při výpravě na nejvyšší horu světa Mount Everest. Záliba v selfie je podle dat „nebezpečnou záležitostí“. Nejčastější obětí jsou mladí muži kolem dvaceti let.

Takhle mluví výzkumy

Výsledky nejnovějších výzkumů firmy Huawei, do kterých se zapojilo 6 000 účastníků od 18 do 45 let, mluví jasně. Až 77 % mužů si na svých mobilech dělá selfíčka a pak se s nimi samozřejmě nezapomenou pochlubit na svých instagramech. Žen je o osm procent méně, tedy 69 %, což bude pro mnohé jistě velkým překvapením. Dámy mají spíš problém s orientací, takže ve svých telefonech využívají hodně navigaci. 

Největší strach na dovolené? Vybití baterky na telefonu

Přiletíte do destinace a hned na letišti se vám vybije telefon. Nastává panika a hledání zásuvek. Co by tomu asi virtuální kámoši řekli, kdybyste nenatočili kus cesty z letiště na hotel? Na prvním místě v žebříčku důležitých vlastností tedy skončila baterka. No logicky, bez ní vám jsou všechny aplikace stejně na nic. Shodlo se na tom 83 % procent dotázaných. V závěsu je pak kapacita paměti telefonu a na třetím místě kvalita fotoaparátu.

Historie selfíček

Selfie jsou fenoménem dnešní doby. Fotí je lidé po celém světě - jsou selfie ve vesmíru, selfie opic a jedno selfíčko má také papež František. Za úplně první fotografii takového druhu je považována ta od Roberta Cornelia. Se zkříženýma rukama a rozcuchanými vlasy se Cornelius před svým rodinným obchodem zvěčnil přibližně v říjnu roku 1839. Jedná se o vůbec o první autoportrét v historii fotografie. Cornelius si jako první v USA otevřel dva fotografické ateliéry v letech 1841 - 1843.

Nejdražší selfie

Pohodu na palubě letadla po utkání USA – Brazílie (1:4) nemohl nechat fotbalista Neymar jen tak. Coby fotbalový král Instagramu a především selfies zvěčnil sebe i spoluhráče. A tak vznikl snímek opravdu cenného "zboží". Angličtí novináři spočítali, že hodnota jedenácti hráčů na Neymarově fotce přesahuje 200 milionů liber. V přepočtu tedy zhruba sedm a půl miliardy korun.

Moderní technologie je s člověkem v kontaktu v podstatě pořád, takže není divu, že na ni lze zaznamenat i poslední okamžik před smrtí nešťastníka. Lidí, kteří zemřeli jen chvíli poté, co si pořídili vlastní fotografii, je bohužel víc, než by se dalo předpokládat. Alespoň se ale lze z jejich příběhů poučit.

Zákaz selfie tyčí

Od 14. července 2017 se už turisté v italském Miláně pomocí selfie tyče nevyfotí. Jejich používání v některých lokalitách zakázala radnice. Město chce těmito nařízeními bojovat proti nespolečenskému chování, píše Independent. Kromě selfie tyčí a skleněných lahví byly z centra vykázány také food trucky, respektive jakékoli pojízdné stánky. Zatím jde o dočasná pravidla.

Selfie jako vrchol egoismu

Odborníci se o vytváření samofotek vyjadřují různě. Téměř žádný si ale tuto činnost nepochvaluje. "Selfie je vrcholem sobectví a egoismu," říká dokonce přední český psycholog Jan Svoboda. 

Vznikla ale i studie, která popsala souvislost mezi pořizováním tzv. „selfíček“ a sklony k psychopatii. Nadměrné pořizování selfie je příznakem choroby, který naznačuje, že daná osoba má (i podvědomě) přehnanou potřebu kontrolovat svůj vzhled. Platí to u více než dvou třetin pacientů s tělesnou dysmorfickou poruchou. Údaje z Velké Británie naznačují, že přibližně čtvrtina pacientů s touto chorobou se dokonce pokusí o sebevraždu.

Klíčová slova: