V tuto dobu můžeme zkontrolovat třeba popínavé růže, zda jsou dobře vyvázané; příliš dlouhé výhony můžeme zkrátit. I na jiných keřích určitě najdete nějakou zaschlou nebo nalomenou větvičku, kterou odstraníte. Když konečně nasněží, hlídejte především jehličnany, aby je těžký sníh nebo námraza nepoškodily. Takový jalovec když zapadne mokrým sněhem, rozevře se a už nebude nikdy držet svůj tvar. Proto je dobré mokrý sníh setřást.
Sklízíme zimní zeleninu
Pokud ve skleníku pěstujete zimní zeleninu, sklízejte postupně zimní zelí, kapustu, špenát či pórek a kadeřavou petrželku. Když nastanou silné mrazy, zeleninu přikryjte slámou nebo fólií. To platí pochopitelně dvojnásob, pokud máte zeleninu venku na záhonku. Věnovat svoji pozornost můžete i ovocným stromům. Prohlédněte větve a kmeny a silné vrstvy mechu a lišejníků oškrábejte. U jádrovin a peckovin nyní můžete nařezat rouby pro jarní roubování.
Přihnojujeme záhony i stromy
Když počasí dovolí, stále můžete přihnojovat stromy a keře nebo záhony, pokud jste to ještě neudělali. "K hnojení místo chlévského hnoje můžete použít na podzim nebo i na jaře kompost nebo Vitahumus. Je vhodný i suchý drůbeží nebo holubí trus v přibližné dávce 2 kg na jeden ar. Současně s organickými hnojivy je vhodné dodávat do půdy i průmyslová hnojiva fosforečná a draselná. Rozhodíme je na chlévský hnůj a spolu s ním je zaryjeme. Jestliže jsme pod stromy pěstovali rostliny na zelené hnojení, můžeme dávku hnoje nebo kompostu snížit na polovinu," připomíná pěstitel Petr Kumšta.
Průmyslová hnojiva podle Kumšty používáme s přihlédnutím ke stáří a plodnosti stromů. K hnojení je nejvhodnější plné hnojivo Cererit. Můžeme použít i NPK. Od výsadby do počátku plodnosti jimi můžeme hnojit každoročně dávkou 2,5 kg na jeden ar. Později podle vzrůstu a předpokládané plodnosti dávku zvýšíme na 5 až 10 kg na jeden ar. Z daného množství použijeme 1/3 na podzim při zpracování půdy, 2/3 brzo na jaře při urovnávání půdy pod stromy.
Nezapomeňte vápnit půdu
K ovocným stromům vápníme podle nároků jednotlivých druhů dřevin, podle druhů půdy a její pH reakce. "Nejvyšší nároky na vápnění mají peckoviny, menší jádroviny a z drobného ovoce rybíz a angrešt, nejmenší nároky mají ostatní druhy drobného ovoce, zejména jahodník. Pokud je půda pro peckoviny neutrální (pH 7) a pro ostatní druhy ovoce jen mírně kyselá, postačí vápnit přibližně jednou za 8 let," upřesnil Petr Kumšta.
Na kyselých půdách vápníme zpravidla jednou za 3 až 5 let. Vápníme nejlépe na podzim za suchého počasí při rytí, a to tak, aby se vápno dostalo do celého profilu ryté půdy. Na těžkých půdách používáme spíše rychleji působící pálené vápno, na lehkých půdách pomaleji účinkující mletý vápenec. Nikdy nevápníme současně s hnojením chlévskou mrvou, rovněž nelze vápnit současně s používáním superfosfátu a většiny průmyslových dusíkatých hnojiv. Z plodin pěstovaných na zahrádce nesnášejí přímé vápnění brambory, pěstujeme je proto na záhonech vápněných k předchozí plodině.
Nezapomínejte také na své pomocníky v boji se škůdci. Ano, jedná se o drobné ptáčky, kteří v sezoně, ale i nyní zbavují vaší zahradu škůdců. Jak a čím je přikrmovat, jsme psali tady.