Bakterie, přestože postrádají neurony, synapse (spojení dvou neuronů) a nervový systém, jsou schopny vytvořit něco jako vzpomínky, což popisuje nová studie zveřejněná v Proceedings of the National Academy of Sciences. A co víc, tyto „vzpomínky“ mohou předávat svým potomkům po dobu nejméně čtyř generací.
Nemají mozek, ale...
Nelze samozřejmě předpokládat, že bakterie mohou přemýšlet. Jsou ale schopny tvořit jakousi paměť. „Nemají mozek, ale mohou shromažďovat informace ze svého okolí. A pokud se s tímto prostředím setkávají často, mohou si informace uložit, později se k nim rychle dostat a těžit z nich ve svůj prospěch,“ uvedl vedoucí studie Souvik Bhattacharyya.
Aby celý proces prozkoumali, Bhattacharyya a kolegové studovali modelový organismus Escherichia coli a zjistili, že bakterie využívají hladiny železa k „pamatování“ určitého chování, které pak může být aktivováno v reakci na stejné podněty.
Sedmá generace schopnosti ztratila
Bakterie disponují různou hladinou železa, což je velmi důležité pro jejich buněčný metabolismus. Vědci zjistili, že ti s nižšími úrovněmi železa se mnohem lépe spojovaly v jeden celek a také se snadněji pohybovaly. Naopak bakterie, které v sobě měly železa více, měly tendenci zůstávat na místě a vytvářely biofilmy, tedy jakési společenstvo mikroorganismů, které je vázané k určitému povrchu a je obklopené polysacharidy.
Zdá se, že jakmile bakterie opakovaly spojování v jeden „kus“, dobře si to pamatovaly a šlo jim to lépe a lépe. Tyto vzpomínky na bázi železa přetrvávaly po čtyři generace, pak se postupně vytrácely a sedmá generace už schopnosti svých předchůdců neměla. Jak ale vědci dále zjistili, umělá manipulace s hladinami železa jim umožnila přetrvávat mnohem déle.
Efektivnější léčba?
Paměť založená na železe může znamenat, že poskytuje něco jako návod, jak se vypořádat se stresem - v případě bakterií jak lépe reagovat a bránit se například léčbě antibiotiky. Což znamená nové výzvy pro vědce, kteří jsou možná na stopě zásadním objevům, jež mohou v budoucnosti znamenat mnohem efektivnější léčbu nemocí. Jak Bhattacharyya podotkl, čím více o bakteriích víme, tím snažší je s nimi následně bojovat.
Zdroje: redakce, news.utexas.edu, pnas.org, iflscience.com
KAM DÁL: Srdce mi pracovalo jen na patnáct procent, říká Lucie. Lékař na to nepřišel, ona začala rodit.
