Asi si to také pamatujete, že jste povinně museli ve školce po obědě spát. Nikdo s vámi nediskutoval, prostě jste si lehli na lůžko a bylo to. Tato praxe se v mnohých mateřinkách udržela dodnes. Mnohé děti však po poledním jídle neusnou už od dvou let a vydržet minimálně hodinu a půl v klidu na lůžku je nad jejich síly. Možná by je více bavilo si malovat, vymalovávat, prohlížet knížky nebo jinak aktivně odpočívat.
Jak skloubit odpolední spaní ve školce s režimem rodiny?
Ani mnozí rodiče nejsou se spaním svých ratolestí ve školkách spokojeni. Mají tím pádem narušený rodinný režim, kdy dítě před desátou večerní doma pak nemá šanci usnout. A nepomůže je ani unavit různými pohybovými kroužky.
Paní Magda má s tímto také svoji zkušenost: „Mám dvě děti. Jedno je čerstvým prvňáčkem a mladšímu jsou čtyři a chodí do školky. Skloubit dohromady jejich spánkový režim vůbec nejde. Prvňák potřebuje jít brzy spát, aby byl do školy odpočinutý. Školkové dítě je po odpolední spánku plné elánu ještě v devět hodin večer a je dost problematické ho dostat dříve do postele. Více by mi vyhovovalo, kdyby ve školce dítě po obědě nespávalo, protože nespává ani o víkendech doma.“
Rámcový program říká jasně: Spánek není povinný
Praxe mnohých mateřských škol je opravdu taková, že po obědě je nařízený polední klid na lůžku s tím, že musejí děti spát. Náhradní program pro ty děti, které spánek nevyžadují, školky většinou nemají. Takže odpočívat musejí i ty děti, které spát nechtějí. Podle „Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání“ z ledna 2018 však platí, že mateřské školy do spaní nesmějí nutit žádné dítě – viz část 7.2 Životospráva, kde se konkrétně píše:
„V denním programu je respektována individuální potřeba aktivity, spánku a odpočinku jednotlivých dětí (např. dětem s nižší potřebou spánku je nabízen jiný klidný program na místo odpočinku na lůžku). Donucovat děti ke spánku na lůžku je nepřípustné“.
Jak se k danému problému postavit?
Jestliže není možná domluva s vedením mateřské školky, které striktně vyžaduje odpolední spánek všech dětí, přestože na to nárok nemá, bude nejlepším řešením vyhledat pro dítě takovou mateřskou školku, jež jde s dobou, zohledňuje individuální potřeby dětí a drží se toho, co říká o spaní rámcový program. Mají k dispozici náhradní řešení, kdy si dítě může v klidu třeba malovat a přitom nerušit spící děti. Pochopitelně, že není dovoleno po obědě žádné divoké skotačení. Polední klid však lze prožít i jinak než povinně na lůžku pod peřinou a se strachem z toho, když dítě neusne.
Pokud s vedením mateřské školy rozumná domluva nebude možná, dalším postupem by bylo obrátit se na Českou školskou inspekci, tedy správní orgán vykonávající nezávislou inspekční činnost.
Ideálním řešením by bylo, kdy si dítě po obědě na lůžku vyslechne tradiční krátkou čtenou pohádku a následně se může jít věnovat jiné odpočinkové činnosti. Takový polední klid napomáhá lepšímu trávení i psychofyziologickému vývoji. Spokojené by pak mohly být obě zúčastněné strany. Rodiče nebudou muset večer zápasit s dítětem, aby už šlo konečně spát. A mateřské školy si budou jisté, že se svěřeným dětem věnují s maximální péčí v souladu s jejich individuálními potřebami.
