Z pohledu historie to vlastně vůbec není tak dlouho, co se lidé nemohli spoléhat na žádnou finanční pomoc státu v době, kdy už jim stáří nedovolilo pracovat. Jedinou možností tehdy bylo poctivě si spořit v letech, kdy ještě alespoň nějaký příděl byl. Že to ale většinou nebylo vůbec jednoduché, dokazují nejen konkrétní data, ale také dochované příběhy docela obyčejných lidí. Starší generace tak byla mnohdy beze zbytku odkázána na svoje potomky.
První "důchody" pro státní úředníky
Prvním, kdo přišel s myšlenkou sociálního pojištění, které by mohlo zaručovat alespoň nějaký důchod, byl v roce 1889 Otto von Bismarck, ale obecně se důchody v podobě, která se alespoň trochu blíží té současné, začal vyplácet až o desítky let později, a to ještě jen vybraným skupinám lidí, tedy bývalým státním úředníkům (ti ale také do penzijního systému v době své aktivní kariéry přispívali třemi procenty platu). V nově vzniklém Československu se pak první důchody, které směřovaly i ke starší dělnické generaci, začaly vyplácet v roce 1926, a to po dosažení 65 let věku.
Magická pětašedesátka
Dnes, jak jistě víme, platí pro lidi narozené v roce 1972 a později tak zvané zastropování odchodu do důchodu, tedy věk 65 let bez ohledu na pohlaví a u žen také na počet vychovaných dětí. Starší zaměstnanci (nebo podnikatelé) mají nárok na odchod do důchodu podmíněn dřívějšími pravidly a jejich důchodový věk se mění podle data narození. V takovém případě je lepší se v případě nejasností raději poradit s odborníky z České správy sociálního zabezpečení.
Pojistná doba - abychom se nedivili
Věk je jistě důležitý a také jednoznačný, ale stejně důležitá je i tak zvaná doba pojištění, tedy počet let, po která si žadatel o důchod platil sociální pojištění, případně je za něj odváděl někdo jiný, například právě stát v náhradních dobách, jako je studium, mateřská dovolená a podobně. Tato hranice byla pro všechny, které odchod do důchodu teprve čeká, v roce 2018 stanovena na 35 let. Je tedy nutné si dobu pojištění důkladně prověřit (opět poradí “na sociálce”), abychom se ve chvíli, kdy se budeme těšit na klidná léta bez nutnosti každodenního vstávání do práce, šeredně nedivili…
Splnění stanovené doby pojištění vám ale také může pomoci k možnosti odchodu do tak zvaného předčasného důchodu, a to již o tři roky dříve, než by bylo běžné.
Věk i pojištění máme, ale co dál?
Je všechno v pořádku - důchodový věk i doba pojištění? Pak je ale potřeba udělat ještě několik důležitých kroků a hlavně doma najít všechny dokumenty, které po žadateli budou pracovníci ČSSZ požadovat. A není jich málo (tedy těch dokumentů) a o mnohých z nich už často ani nemáme tušení, kam jsme je před dlouhými lety založili. Proto je dobré s jejich hledáním a případně se snahou o získání jejich opisu začít s dostatečným předstihem. Co od člověka, který se ocitá na hranici další životní etapy, úřady potřebují doložit? Seznam opravdu není skromný.
Začněme hledat raději dříve...
Začněme tím jednodušším: občanský průkaz nebo u cizinců pak povolení k pobytu jistě má každý po ruce. Horší už to ale může být s doklady o studiu, které většinou proběhlo před mnoha lety. Ti pečlivější ale přesto přesně vědí, do kterého šuplíku sáhnout. Dále budou od mužů úředníci potřebovat doklad o výkonu vojenské služby; u žen, které se narodily před rokem 1971, pak také doklady o počtu vychovaných dětí (tedy jejich rodné listy nebo opisy z matriky, případně jiné dokumenty, vztahující se k výchově dětí - například osvojených), doklady o náhradách při nemoci z povolání.
A další doklady
Pokud chce žadatel vyplácet důchod na účet, musí doložit také informace o svém bankovním účtu; lidé, kteří po určitou dobu pracovali v cizině, musí doložit také důkazy o této skutečnosti. Dalším z dokladů je evidenční list důchodového pojištění z posledního zaměstnání, ale ten za žadatele na vyzvání sociální správy předloží sám zaměstnavatel.
Samozřejmě se může i těm nejpečlivějším stát, že nebudou schopni vše doložit. V takovém případě, tedy chybí-li některé doby nutného pojištění, mohou být doloženy například potvrzením zaměstnavatele, pracovní smlouvou nebo svědectvím.
Kam s nimi?
Se všemi dokumenty a případně i s dotazy se pak žadatel dostaví na okresní správu sociálního zabezpečení podle místa svého trvalého bydliště. Ne pozdě, ale také ne příliš brzy. Žádost je možné sepsat nejdříve čtyři měsíce před plánovaným odchodem do důchodu. V opravdu výjimečných případech může žádost podat také rodinný příslušník budoucího důchodce, případně jeho zástupce, kterému je udělena plná moc.
S potřebnými "papíry" to nebude problém
Zdá se, že na to, aby člověk zvládl požádat o důchod, je třeba vystudovat alespoň dva roky vysoké školy. Ve skutečnosti to ale tak složité není, jen je třeba zajímat se o všechno včas, abychom se potom nedivili, že plánované datum odchodu do penze nemusí sedět s úředním rozhodnutím. A co vy, víte, kde máte doklady o studiu?
Zdroj: ČSSZ
KAM DÁL: Helena (54): Trpím roztroušenou sklerózou. Reakce mého manžela na nemoc byla drsná, nikomu bych to nepřála.
