Pryč jsou ty doby, kdy se většina pohřbů odehrávala uložením těla zesnulého do hrobu nebo hrobky. V současné době se podle statistik pohřebních ústavů stále zvyšuje procento zájemců o zpopelnění těla zemřelého příbuzného. Co si přáli sami zemřelí, se již nedozvíme, i když lze předpokládat, že se většina pozůstalých drží přání toho, kdo navždy odešel. Ostatně o oblibě kremací svědčí také počet členů Společnosti přátel žehu, kterých je více než 16 tisíc.
Kremace - a co dál?
Ani „obyčejná“ kremace a následné uložení urny na hřbitově ale dnes není jedinou možností. Rozšířeny jsou rozptylové i vsypové loučky, ale stále větší zájem mají lidé také o rozložitelné urny, které umožní vzkříšení nového života například zasazením stromu poblíž urny. Někteří pozůstalí dokonce pořizují i speciální automatické květináče, které nabízejí podobný proces v domácích podmínkách.
Biologická kremace
Skutečnou novinkou v pohřbívání zesnulých je tak zvaná biologická kremace, kde je tělo namísto ohněm rozkládáno působením chemikálií a tlaku. Mnozí považují takový způsob za ohleduplnější. Pozůstalým je pak předána místo urny s popelem nádoba s čirou a zcela sterilní tekutinou. Pravdou ale je, že se tato metoda zatím pomalu ujímá za oceánem a v evropských podmínkách se bude prosazovat asi jen těžko a pomalu.
Nechali byste se zkompostovat?
Stejně tak v USA uvažují o dalším, možná trochu kontroverzním způsobu pohřbívání, který je založen na principu kompostování. Zákon, který jej ve Washingtonu umožní, vstupuje v platnost v tomto roce. Tělo se ve speciální nádobě a za správných podmínek rozloží na humus během jednoho měsíce. Pozůstalým je potom předán biologický materiál, který mohou využít například k vysazení stromu. Kromě určitého etického, ekologického i energetického hlediska jde o významnou úsporu místa na hřbitovech, kterých hlavně ve větších městech a v hustě obydlených státech rychle ubývá.
Přímý přenos z pohřbu
Zvláště v Anglii je také již velmi rozšířená možnost sledovat pohřeb příbuzného nebo známého v přímém přenosu na internetu. Kaple a smuteční síně bývají vybaveny příslušnou technikou a na žádost pozůstalé rodiny zahájí vysílání. V době, kdy jsou členové rodin často rozeseti doslova po celém světě, jde o velmi dobrou službu.
Jiný kraj…
Japonci, jako i v mnoha dalších oborech, mají i v pohřbíhání svých mrtvých mnohé zajímavosti. Přeplněnost krematorií v hlavním městě například přivedla místní podnikatele k zajímavé myšlence vybudování hotelu pro zemřelé. V jedné budově tak je možné nalézt pokoje pro pozůstalé, stejně jako místnosti, v nichž je umístěna rakev s nebožtíkem. Tak je možné dočkat času, kdy půjde zemřelého nechat zpopelnit. Je třeba ale poznamenat, že tento nápad vychází z tamního zvyku, kdy zesnulý „čeká“ na kremaci doma. To je ale možné jen krátkou dobu. V době, kdy jsou čekací lhůty na volný termín v krematoriu poměrně dlouhé, je nutné vytvořit pro uchování těla vhodné podmínky, kterých doma není možné dosáhnout.
Elektronický hřbitov
Ve stejném státě, tedy v Japonsku, lze očekávat využití nejmodernějších technologií prakticky všude - proč ne tedy i pohřbívání? A tak se tady můžeme setkat i s elektronickými hřbitovy, které si lze představit jako několikapatrové budovy, v nichž je dostatek místa na stovky pomníčků s urnami. Pozůstalí vejdou do uzavřené místnosti a speciálním kódem si „přivolají“ urnu se zesnulým. Po jejich odchodu je pomníček automaticky uložen zpět na své místo.
