Kolem cukrovky se logicky nabaluje spousta polopravd i absolutních nesmyslů. Někteří diabetici si samozřejmě nemusejí píchat inzulin, prášky dnes dokáží nahradit přírodní medikamenty a tak dále. Je však jasné, že záleží na typu cukrovky. Jaké jsou tedy největší mýty, které ji provázejí?
Za cukrovku může nadměrná konzumace sladkostí
Spousta lidí se domnívá, že cukrovku si způsobili nemocní sami nadměrnou konzumací cukru. Z toho pak odvodí, že nejlepší prevencí je vyhýbat se sladkostem. „Je to mýtus, který provází nemoc od prvopočátku. Diabetes druhého typu sice má úzkou souvislost se špatnou životosprávou, ale netýká se pouze konzumace sladkostí a cukru. Za spouštěče diabetu jsou považovány zejména špatné stravovací návyky obecně,“ vysvětluje doktor Tomáš Sláma.
Do špatné životosprávy patří například nadměrná konzumace smažených a tučných jídel. „Dalšími rizikovými faktory jsou kouření, častá konzumace alkoholu, nadváha, nedostatek pohybu, ale též příliš stresu. Naopak diabetes prvního typu ovlivnit životním stylem nelze. Tento typ cukrovky má asi jen 7 % nemocných a stojí za ním genetika.“
Diabetem trpí jen staří lidé
Podle lékaře je sice pravda, že diabetes druhého typu postihuje častěji starší osoby, ale nelze říci, že cukrovkou nemůže onemocnět mladý člověk nebo dítě. „Cukrovku druhého typu mívají nejčastěji lidé staršího věku, ale rovněž lidé s nadváhou a velmi obézní lidé, a to bez ohledu na věk. Kvůli sedavému a pasivnímu způsobu života už nejsou výjimkou ani mladí lidé a teenageři. Cukrovka prvního typu zase postihuje zejména děti a dospívající.“
Specifickým typem cukrovky je cukrovka těhotenská, která v naší populaci postihuje 1 až 3 % všech těhotných žen. „Ženy, které onemocní těhotenskou cukrovkou, mají až 60% pravděpodobnost, že se u nich později vyvine diabetes druhého typu. Propuknutí nemoci však lze oddálit dostatečným pohybem, zdravým stravováním a udržením normální hmotnosti,“ vysvětluje Sláma.
Štíhlí lidé cukrovku nemají
Jak už jsme zmínili výše, nezdravý životní styl a obezita jsou rizikovými faktory a opravdu zvyšují pravděpodobnost vzniku cukrovky. Obezita je dokonce častým průvodním jevem diabetu druhého typu a až 90 % pacientů s tímto typem diabetu má nadváhu. Všechny cukrovkáře však nelze házet do jednoho pytle.
„U diabetu prvního typu se obezita ani nadváha příliš nevyskytují, a tak mohou cukrovkou onemocnět i štíhlí lidé. Navíc jedním z nejčastějších příznaků diabetu prvního typu je právě velký úbytek váhy bez zjevné příčiny, provázený žízní a únavou,“ objasňuje Sláma. Vhodným doplňkem stravy je podle odborníka pro cukrovkáře například BGR-34EU vycházející z tradičního indického lékařství.
Diabetik nesmí jíst žádný cukr
Úprava stravy je v případě onemocnění diabetem opravdu nevyhnutelná. „Neznamená to ale, že si cukrovkář už nikdy nepochutná na svém oblíbeném jídle. V případě této diety je důležité zejména vyhýbat se jednoduchým cukrům, ale například cukry ve formě čerstvého ovoce si pacient dopřát může. Musí však vždy udržet zdravou míru množství přijatých cukrů za den.“
Strava cukrovkářů by měla být především vyvážená, diabetici přijímají cukry zejména v podobě příloh, například z brambor, rýže nebo pečiva. „Omezení se tak spíše týkají velikosti a četnosti porcí. Důležitá je také pestrost stravování a kvalita potravin.“
Cukrovka se léčí injekcemi inzulínu
Léčba cukrovky je opět závislá na typu diabetu, kterým pacient trpí. Ne všichni cukrovkáři si musejí píchat inzulín. „Tím se ve většině případů léčí jen cukrovkáři prvního typu. Pro tento typ diabetu je totiž charakteristická úplná absence inzulínu v těle. Diabetes druhého typu se léčí léky, kterým se říká antidiabetika. Nutná je většinou též úprava stravovacích návyků,“ doplňuje Sláma.
Cukrovka druhého typu se často pojí s řadou dalších zdravotních problémů, jakými jsou například vysoký krevní tlak nebo zvýšená hladina kyseliny močové v krvi. „Proto někdy diabetici musejí užívat více druhů léků najednou. Hladinu cukru v krvi mohou pomoci upravit také doplňky stravy přírodního charakteru, které obsahují extrakty z léčivých rostlin.“
KAM DÁL: Přibývá infarktů a mrtvic u čtyřicátníků. Profesorka Rosolová vysvětluje důvody a radí s prevencí.
