Náklady na bydlení jsou nyní jednou z největších, ne-li největší položkou rodinného rozpočtu. A tak není divu, že si na ně stěžují hlavně lidé v horší finanční situaci. Jim ale může alespoň částečně pomoci tak zvaný Příspěvek na bydlení, který je od letošního roku v některých případech dokonce opět o něco vyšší. Kdo na něj má nárok a co pro jeho získání musí udělat?
Máte na příspěvek nárok?
Nejprve je dobré vyhodnotit, jestli máte na příspěvek na bydlení ze zákona nárok. V tom hraje roli hned několik okolností. Jedna již byla zmíněna, a to ta, že výše výdajů na bydlení musí překročit 30 (35) % příjmů domácnosti. Druhou nepřekročitelnou podmínkout je trvalé bydliště v domě nebo bytě, pro který budete o příspěvek na bydlení žádat.
Co jsou náklady?
Již několikrát jsme se zmínili o nákladech na bydlení - co všechno je ale možné do nich zahrnout? Jistě se nejedná o nákup nové sedací soupravy, ačkoliv ta stará už byla nepoužitelná. Náklady na bydlení zahrnují především samozřejmě nájem v případě, že jej platíte nebo také odpovídající náklady, pokud žijete v bytě družstevním či jej máte v osobním vlastnictví.
K nákladům na bydlení je pak ve všech případech možné připočítat sumu, kterou platíte za energie, vodu a doprovodné služby v domě. Jsou stále ještě i domy a byty, kde se topí pevným palivem. Také náklady na jeho pořízení je možné v tomto případě připočítat, ale pouze podle tabulek, které jsou volně k dispozici například na internetu. Jen pro příklad - pro čtyřčlennou rodinu činí tato částka 1 744 korun za měsíc.
Důležitý pojem: normativní náklady
Co jsou to normativní náklady? Jednoduše řečeno se jedná o průměrné náklady na bydlení v obci určité velikosti při průměrné životní úrovni a jsou stanoveny pro různé počty osob v domácnosti. Výše příspěvku na bydlení se potom vypočítává buď s ohledem na reálné náklady domácnosti (v případě, že nedosahují nákladů normativních), nebo vzhledem k normativním nákladům ve chvíli, kdy skutečné náklady rodiny na bydlení tento průměr převyšují. Mohlo by se to zdát nespravedlivé, je ale třeba bohužel brát v úvahu také vynalézavost žadatelů. V některých případech by nebylo nemožné smluvit si s pronajímatelem vyšší nájem a o peníze z příspěvku na bydlení se zkrátka rozdělit. Proto jsou stanoveny normativní náklady…
Normativní náklady na bydlení v obcích podle počtu jejich obyvatel a počtu členů rodiny
Počet osob | město Praha |
město nad 100 000 ob. |
50 000 - 99 999 ob. |
10 000 - 49999 ob. |
do 10 000 ob. |
---|---|---|---|---|---|
1 | 8 577 | 6 821 | 6 502 | 5 548 | 5 374 |
2 | 11 929 | 9 525 | 9 089 | 7 783 | 7 545 |
3 | 15 953 | 12 810 | 12 239 | 10 531 | 10 220 |
4 | 19 617 | 15 827 | 15 138 | 13 079 | 12 703 |
Náklady bychom měli, teď ještě příjmy
Na stranu příjmů, pokud budeme uvažovat o podání žádosti o příspěvek na bydlení, je nutné zapsat samozřejmě výplatu členů rodiny, případně jejich příjem z podnikání, podporu v nezaměstnanosti nebo důchod. Dále nezapomeneme na nemocenskou, rodičovský příspěvek, přídavek na dítě či alimenty. Stále jsou náklady na bydlení vyšší než oněch 30 (35) %? Potom je více než pravděpodobné, že se vyplatí dojít na “sociálku”.
Kdo získá vyšší příspěvek?
Jak bylo uvedeno, v tomto roce došlo k možnému navýšení příspěvku na bydlení. Pro koho? Jde o ty žadatele, jejichž náklady na bydlení přesahují popisované normativní náklady.
Jestliže tedy pro zjednodušení je příjem žadatele 20 000 Kč, pak 30 % z toho je 6 000 Kč. Žadatel žije například ve městě s 55 000 obyvateli, kde jsou normativní náklady na bydlení v případě, že žije sám, 6 502 Kč. Kdyby vydal na bydlení například 6 320 Kč, měla by mu být doplacena částka 320 Kč (rozdíl mezi 30 % jeho příjmu a skutečnými náklady na bydlení). Kdyby ale suma za bydlení převýšila normativní náklady, bude příspěvek sahat jen do jejich výše - v tomto případě tedy 502 Kč bez ohledu na to, zda žadatel platí 6 503 nebo 7 800 Kč.
A právě proto, že v tomto roce došlo k navýšení normativních nákladů v řádech stokorun, mají tito žadatelé také možnost získat o danou sumu vyšší příspěvek. Veškeré přesné částky jsou uvedeny na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí.